Obchodování s korunou dnes postrádalo impulsy. Nedostatek informací netlačil kurz ani v jednom směru. Koruna se proto až na krátké výjimky pohybuje v úzkém pásmu od 32,48 až po 32,54 CZK/EUR. Dopoledne jsme sice viděli mírnou oslabující tendenci v rámci tohoto intervalu, ale již odpoledne se kurz začal vracet k ranním hodnotám. Domníváme se, že pokud nedojde k závažným politickým turbulencím, bude koruna v příštích dnech mírně ztrácet. Vývoj na devizovém trhu naznačuje, že většina obchodníků se domnívá, že blížící se hlasování o DPH nevyústí v žádné zásadní politické drama. Obchodníci vždy prodávají měnu, pokud se domnívají, že je vysoké riziko pádu vlády. K oslabování ale nedošlo, což ukazuje, že se s vládní krizí zatím nepočítá. Mnohem zajímavější vývoj než u nás byl na eurodolarovém trhu. Dolar dnes opět výrazně posílil a dosáhl na své čerstvé pětiměsíční maximum. Od 12. ledna, kdy euro dosáhlo svého vrcholu, ztratilo více než 8%. Za tímto dlouhodobým poklesem stojí tři faktory: 1) zlepšující se data v USA, 2) zhoršující se makroekonomické statistiky v Evropě a 3) očekávané snížení úrokového diferenciálu mezi Evropou a Amerikou. Zlepšující se ukazatele v USA naznačují, že by americká centrální banka mohla zvýšit své úrokové sazby. Ty jsou nyní na svém 46 ročním minimu a snižují atraktivitu dolaru. Očekávání brzkého zvýšení úrokových sazeb včera rozdmýchal i prezident americké centrální banky Alan Greenspan. Klíčové bylo zejména jeho tvrzení, že Spojeným státům již nehrozí deflace. To si investoři přeložili jako jasný signál, že není třeba i nadále držet úrokové sazby na rekordním minimu. Při současném optimismu investorů se dá předpokládat, že dolar bude ještě posilovat až k hranici 1,18 za euro. Zde by mohl narazit na odpor a zde by také mohlo dojít ke změně trendu. Očekávané zvýšení úrokových sazeb v USA bude v kurzu již plně odraženo a investoři si sundají z očí růžové brýle. V poslední době se nejen u nás, ale i v okolních státech šíří mezi spotřebiteli panika, že vstup do Unie přinese vyšší ceny. Někteří lidé proto nakupují do zásoby, co se dá. Pravda je ale taková, že vstup do Unie přinese růst jen některých cen. Přitom růst těchto cen bude z drtivé většiny vykompenzován poklesem cen jiných. Samotná úprava daní (pokud projde parlamentem tak, jak se prozatím uvádělo) by proto měla vyhnat inflaci nahoru jen mírně. Otázkou ale je, zda vystrašení spotřebitelé sami nevytlačí ceny výš, než by je vytlačila úprava daní. Domníváme se ale, že nákupní horečka nepotrvá dlouho a proto se podle nás v celoroční inflaci výrazně neprojeví. Z makroekonomických indikátorů by se měla nákupní horečka projevit jen v maloobchodních tržbách. Bez nich by totiž byl letošní duben vzhledem k vysoké srovnávací základně v minulém roce velmi slabý. Vladimír Pikora