Myslíte na své stáří a máte již uzavřeno důchodové připojištění? Pak vám stát toto spoření zvýhodňuje. Využíváte maximálně toto zvýhodnění?
Současný, tolik diskutovaný systém penzijního pojištění, je založen na předpokladu, že ekonomicky aktivní obyvatelstvo vytvoří dostatečné prostředky, ze kterých bude možné použít část na výplatu důchodcům. Jelikož však roste počet důchodců neúměrně k počtu pracujících, ani zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu nepřináší státu v těchto financích rovnováhu. Naopak finanční schodek se v této oblasti prohlubuje.
Pro zajištění dnešních pracujících tak vznikl fondový systém financování důchodů, v nějž si každý během svého produktivního života spoří na své stáří. Kromě táhlých diskusí o potřebě změny celého důchodového systému se již od vzniku penzijního připojištěni stát snaží zvýhodnit ty, kteří se po stránce finanční staví ke svému stáří pozitivně. Kromě přímé státní podpory umožňuje účastníkům částečně snížit jejich daně.
Státní příspěvek
Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy mezi účastníkem a penzijním fondem. Minimální měsíční úložka činí 100 Kč, maximální stanovena není. Avšak maximální státní příspěvek činí 150 korun k měsíční úložce 500 korun. Při minimální úložce pak činí jen 50 korun. Splátky je možno předplatit také dopoředu, je však potřebná v tomto případě dohoda s fondem, na kolik měsíců dopředu je úhrada prováděna. Ten pak nárokuje měsíčně státní příspěvky. V případě, že některý měsíc dohodnutou úložku nezaplatíte, neobdržíte státní podporu. A to ani při jejím následném doplacení. Státní podpora se vyplácí jen na příspěvky zaplacené do posledního dne v měsíci, za který jsou splatné. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že maximální státní příspěvek činí 1 800 korun při naspořených 6 000 Kč za rok.
I druhá osoba vám může přispět výhodně na stáří
Budeme-li považovat za tuto druhou osobu vašeho zaměstnavatele, pro oba mohou tyto příspěvky přinést finanční výhody. K částce, kterou vám takto zaplatí zaměstnavatel, není možno čerpat státní podporu. Avšak tyto zaplacené částky jsou na jeho straně až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění nezdaněny. Na straně zaměstnance je však tato částka až do výše 5 % vyměřovacího základu osvobozena nejen od daně z příjmu, ale i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Vypadá to složitě?
ABLE cellSpacing=0 cellPadding=0 width=100% border=0>
Vaše pravidelná měsíční mzda bude činit 18 000 Kč (hrubého).
Z této částky dostanete 13 685 Kč, sraženo a odvedeno za pojištění a daně bude 4 315 Kč a dalších 6 300 Kč zaplatí v odvodech zaměstnavatel.
V případě, že vám zaměstnavatel při stejné hrubé mzdě 18 000 Kč bude přispívat na důchodové připojištění částkou 500 Kč, kterou vám pošle rovnou na účet u penzijního fondu, dostanete mzdu na svůj účet ve výši 13 325 Kč, tedy s příspěvkem na důchodové připojištění bude váš příjem o 140 Kč vyšší, než kdyby vám zaměstnavatel nepřispíval. Naopak nižší budou jeho odvody o celých 175 Kč. Přepočteme-li to pak za celý kalendářní rok, získáte jako zaměstnanec o 1 680 Kč více oproti tomu, kdyby vám zmíněných 500 Kč měsíčně vyplácel zaměstnavatel tzv. "na ruku".
Daňové úlevy
Na rozdíl od státního příspěvku, jehož připsání vám zajistí fond, se o daňové úlevy se musíte postarat sami. Nárok na tuto úlevu vzniká každému, kdo za dané zdaňovací období (kalendářní rok) zaplatil na své penzijní připojištění více než 6 000 Kč. Horní hranice pro možnost odečtu je 12 000 Kč. Zaplatíte-li tedy za rok 18 000 Kč, k 6 000 Kč obdržíte státní podporu a o 12 000 Kč si snížíte daňový základ. Při nejnižší sazbě daně ze mzdy 15% uspoříte takto dalších 1 800 Kč. Zaplatíte-li za rok 10 000 Kč, opět k 6 000 Kč obdržíte státní podporu, z daní si však odečtete jen 4 000 Kč. Pro úplnost - když zaplatíte za rok 25 000 Kč na své důchodové připojištění, dostanete opět státní podporu k 6 000 Kč, 12.000 Kč si odečtete z daňového základu a zbylých 7 000 Kč máte na svém důchodovém účtu, avšak bez dalšího státního zvýhodnění.
Jak si zajistit snížení daně?
Zaměstnanci Pokud vám vznikl nárok na daňový odpočet, zaslal vám v první polovině února penzijní fond potvrzení o zaplacených příspěvcích penzijního připojištění za uplynulé zdaňovací období. Pokud jste jej neobdrželi, ihned kontaktujte svůj penzijní fond a požádejte o jeho zaslání. Toto potvrzení předložíte svojí mzdové účtárně. V prvním roce spoření je třeba předložit též smlouvu o penzijním připojištění. Zároveň s tím požádáte o roční zúčtování daně. Toto je povinen pak váš zaměstnavatel udělat a případný přeplatek na měsíčních zálohách vám pak s březnovou výplatou vrátí. Toto platí pro zaměstnance, kteří měli během roku vždy jen jednoho zaměstnavatele (postupně během roku jich mohli mít více) a u každého z nich podepsali prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně.
Zaměstnanci, kteří mají příjmy od více zaměstnavatelů, tedy ti, kteří mají v jednom období více než jednoho zaměstnavatele (např. kromě hlavního pracovního poměru ještě vedlejší). Patříte li k těmto zaměstnancům, k získání daňového odpočtu si musíte podat sami daňové přiznání typu A. Zde uvedete všechny příjmy za zdaňovací období a též na základě potvrzení od zaměstnavatelů výši již zaplacené daně, která vám z těchto příjmů byla v zálohách sražena. Mezi odčitatelné položky, které snižují základ daně (částka na poplatníka, vyživované dítě atd.) pak patří i částka zaplacená nad 6 000 Kč na důchodové připojištění. Po výpočtu takto upravené daňové povinnosti a odečtení již zaplacených záloh vám vznikne přeplatek na dani. O jeho vrácení nezapomeňte písemně požádat finanční úřad, nejlépe ihned při podání daňového přiznání a to do 31. března.
Zaměstnanci a podnikatelé, kteří mají příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, tedy ti, kteří například kromě hlavního zaměstnaneckého poměru ještě podnikají nebo mají příjmy z pronájmu. Patříte - li mezi tyto, jako v předchozím bodě musíte podat daňové přiznání. V tomto případě však i kdyby jste nechtěli využít daňového zvýhodnění. Jako podnikatelé jste povinni podat daňové přiznání typu B. Zde pak kromě příjmů z podnikání uvádíte příjmy z pracovního poměru, základ pak snížíte o odčitatelné položky (mezi nimiž se pak vykáže i daňově odčitatelná částka zaplaceného důchodového připojištění). A opět platí, že pokud jste na zálohách na daň zaplatili více, než činila vaše daňová povinnost, požádejte finanční úřad o vrácení přeplatku. Pokud vám však vznikne nedoplatek, jste povinni jej do 31. března, resp. 30. června (pokud vám dělá daňové přiznání daňový poradce) uhradit.
Neplaťte více, když nemusíte a víte jak na to. Proto si to shrňme.
Pokud jste v loňském roce zaplatili na své důchodové připojištění platili měsíčně 500 Kč, stát vám přidá dalších 1 800 Kč, to vám zajistí penzijní fond. Pokud jste v loňském roce zaplatili na své důchodové připojištění více jak 6 000 Kč, máte nárok na daňový odpočet. Pokud jste dosud od svého penzijního fondu nedostali potvrzení o těchto platbách, ihned jej kontaktujte. Toto potvrzení ihned předejte svému zaměstnavateli, pokud podáváte sami daňové přiznání, nezapomeňte kopii potvrzení k němu přiložit a hlavně - odečíst si odčitatelnou položku a snížit si tak svoji daňovou povinnost.
A to nejhlavnější pokud tyto uspořené peníze opravdu chcete, musíte o ně spolu s daňovým přiznáním požádat! Přeplatky na daních totiž finanční úřad automaticky nevrací!
