Průměrná mzda dosáhla ve 2. čtvrtletí 17 084 Kč, což představuje meziroční růst o 6,8%. Vezmeme-li v úvahu, že v daném období vzrostly ceny meziročně jen o 0,1%, vidíme, že reálné mzdy vzrostly o 6,7%. Tempo růstu nominálních i reálných mezd tak oproti minulému čtvrtletí mírně zpomalilo ze 7,4% u nominálních a ze 7,8% u reálných mezd. Na dnešní statistice je zajímavé, že výše mezd v nepodnikatelském sektoru předčila mzdy v podnikatelském sektoru o 560 Kč. Meziročně rostly mzdy v nepodnikatelském sektoru o 9,0%, zatímco v podnikatelském jen o 6,1%. Takto rychlý růst mezd v nepodnikatelském sektoru byl umožněn především zvýšením platových tarifů od 1. ledna 2003 a tím, že stát na rozdíl od podniků přidává, i když se ekonomice příliš nedaří. Ačkoli se tempo růstu mezd zpomaluje, zůstává vzhledem k produktivitě práce stále vysoké. Vysoké tempo růstu mezd je na první pohled velmi příznivá zpráva pro zaměstnance, kteří si mohou za svou práci koupit více než v minulosti. Na druhý pohled to je ale i předzvěst vysoké nezaměstnanosti. Vysoké tempo růstu mezd totiž tlačí podniky ke zvyšování produktivity a racionalizaci výroby. To se následně projeví v propouštění. Míra nezaměstnanosti proto podle nás bude růst a počátkem roku 2004 dosáhne své nejvyšší úrovně v moderní historii. Již nyní přitom máme více než půl milionu nezaměstnaných. Dá se tak říci, že vysoké tempo růstu mezd při pomalém růstu produktivity práce znamená i vysokou nezaměstnanost. Naštěstí tempo růstu mezd bylo v podnikatelské sféře o třetinu pomalejší než v nepodnikatelské sféře. Kdyby rostly mzdy v podnikatelské sféře stejným tempem jako v nepodnikatelské sféře, vzrostla by nezaměstnanost až nad 11%. Vysoké tempo růstu mezd je špatnou zprávou i pro přímé zahraniční investice. Přitom právě zahraniční investice by měly být motorem české ekonomiky. Bez nich jen stěží někdy hospodářsky doženeme průměrné země EU. Zahraniční investoři k nám totiž přesouvají výrobu ze západní Evropy v očekávání levné pracovní síly. Pokud cena práce bude u nás dále rychle růst, nebudou zahraniční investoři váhat a přesunou výrobu dále na východ. Velkým štěstím pro zahraniční investice je to, že v průmyslu zatím roste produktivita práce rychleji než náklady práce. To ale nemusí dlouho trvat díky možné "mzdové nákaze" ze státního sektoru. Do budoucna očekáváme, že tempo růstu mezd mírně zpomalí jak v soukromé, tak i ve státní sféře. Podniky si totiž při současném slabém růstu domácí i evropské ekonomiky nemohou takto výrazný růst mezd dovolit. K vysokému růstu mezd nebude nutit ani inflace. Ta byla dokonce po většinu prvního pololetí záporná. Dlouhodobě se přitom ukazuje, že tempo růstu mezd reaguje na vývoj inflace s několikaměsíčním zpožděním. Zaměstnanci proto díky předešlému poklesu cen nebudou vyžadovat tak rychlý růst mezd jako v minulosti. Kromě toho i stát bude v rámci reformy veřejných financí šetřit. Tempo růstu reálných mezd proto bude směřovat podle nás v průběhu následujícího roku ke čtyřem procentům, což již bude pro ekonomiku únosné. Vladimír Pikora