Z České populace mělo pouze 11 % občanů v loňském roce vysokoškolský diplom. Jsme nevzdělaný národ? Vyplatí se do studia investovat?

Právo na vzdělání je jedním z ústavně zaručených práv každého občana. Je však pravdou, že ne každý zájemce má možnost studovat na vysoké škole obor dle svého přání a představ. Každý rok se tak na vysokou školu dostane více než 40 % uchazečů.

Nutno připomenout, že obory o které je  největší zájem (především humanitní obory) zaznamenávají až pětinásobně vyšší počty uchazečů, než jsou schopné přijmout. Na druhé straně zaměstnavateli velmi žádané technické obory se potýkají s nedostatkem studentů a často slouží jen jakási záchrana pro uchazeče, kteří se na jinou školu nedostali.

V jakém stavu je vysoké školství v České republice?

V České republice studuje v současné době některou z vysokých škol téměř 250 000 studentů. Jistě by bylo možné představit si vyšší počet, nicméně vezmeme-li v úvahu, že ještě v roce 1990 studovalo na vysokých školách pouze 96 000 studentů, jde o nárůst o 129 %. Tento nárůst kapacit vysokých škol byl zajištěn především zvýšením výkonu, který nebyl plně krytý finanční podporou státu. Proto nás v dnešních učebnách nepřekvapí starý oprýskaný nábytek, nedostatečné učební pomůcky, na některých oborech přeplněné učebny atd. 

Plánované zavedení školného by problémy vysokého školství zcela nevyřešilo. Při uvažovaném školném ve výši 8 - 12 000 Kč za semestr, by takto vybrané prostředky představovaly spíše vedlejší příjem vysokých škol. Rozhodující bude i do budoucna finanční podpora státu.

Jak velký vliv má vzdělání na příjmy a bohatství lidí?

Vzdělání je skutečně faktor zvyšující bohatství. Platí přímá úměra, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší příjem. Proto také při posledním průzkumu nejlépe placených profesí byly právě na předních místech profese, ke kterým je třeba vysokoškolský diplom.

Na nejvyšších pozicích se tak umístili ředitelé a manažeři velkých podniků, kteří pobírali plat v průměru 95 000 Kč, za nimi pak následují piloti s 76 000 Kč, programátoři s 54 000 Kč, lékaři s 38 000 Kč a další.

Průměrný příjem vysokoškolsky vzdělaných lidí pak činil 33 600 Kč, což představuje více jak dvojnásobek průměrné mzdy v České republice. Průměrný příjem středoškolsky vzdělaných lidí s maturitou, kterých je v České republice většina, již výrazně zaostává a v roce 2003 činil 19 700 Kč. Nejhorší je situace lidí se základním vzděláním, kteří dosáhli průměrného příjmu pouze 11 900 Kč. Některé málo kvalifikované profese, především v zemědělství, lesnictví apod. dosahují příjmy pouze kolem 9 000 Kč. Úroveň příjmů mezi nejhůře a nejlépe placenými zaměstnanci je tak velmi rozdílná. Nutno dodat, že příjmová úroveň jednotlivých skupin se významně liší dle regionů. Zatímco v Praze přesahuje příjmová úroveň o 30 % průměr, např. v kraji Karlovarském je o 20 % nižší.

Ne každý vysokoškolák má nadstandardní  příjem

Zlepšení situace na poli vzdělávání však nevyřeší otevření všech oborů všem zájemcům o konkrétní studium, ale především motivace uchazečů o obory, o které je na pracovním trhu ze strany investorů velký zájem. Je zřejmé, že ne každý vysokoškolský diplom zajistí svému nositeli obrovské a nadstandardní příjmy.

Kvalita, náročnost a dostupnost konkrétních škol  situaci jejich absolventů přímo ovlivňuje. Absolventi pedagogických oborů tak dosahují především v počátečních letech své praxe výrazně nižších příjmů (v roce 2003 průměrně 12 500 Kč nástupního platu), než právníci (18 500 Kč nástupního platu), nebo lékaři (19 800 Kč nástupního platu). Výhodou však je větší dostupnost a dostatečné množství míst pro uchazeče o studium na pedagogických fakultách.

Naopak absolventi oborů, které přijímají menší množství studentů a zájem o jejich studium je několikanásobný mají zpravidla díky této skutečnosti vyšší příjmy. Paradoxní situace panuje v technických oborech, které disponují velkou nabídkou míst a absolventi se velmi dobře uplatňují s nadprůměrnými příjmy. Nicméně má mnoho technických oborů stále nedostatek uchazečů o studium na úkor humanitních oborů. Obtížnost technických oborů je zpravidla velmi náročná a v prvních semestrech opouští školu až 50 % studentů (u právnických oborů je "úmrtnost" pouze 8 %). Tento fakt však nemění nic na skutečnosti, že právě absolventi technických oborů jsou dnes pro rozvoj ekonomiky nejdůležitější.

Jak je na tom ČR ve srovnání s jinými zeměmi?

Dle počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí patří Česká republika k podprůměru. Vysokoškolským vzděláním se v ČR pyšnilo pouze 11 % občanů. Více vysokoškoláku má Maďarsko, Slovinsko, Německo a další země. Průměrná míra občanů s vysokoškolským vzděláním činí v zemích OECD 27 %.

Přesto počty absolventů vysokých škol u nás a v zahraničí lze jen velmi těžko srovnávat. Především délka, kvalita a náplň studia se může v jednotlivých stupních studia lišit. Nutné je též vzít v úvahu fakt, že až 91 % naší populace má středoškolské vzdělání a Česká republika tak patří k zemím s nejvyšším podílem středoškolsky vzdělaných.

Průměrná mzda dle dosaženého vzdělání v roce 2003 v Kč