Česká koruna se v současnosti pohybuje na velmi slabých úrovních mezi 31,80 a 31,90 CZK / EUR. Pozornost obchodníků se upírá na víkendový sjezd ČSSD. Pokud totiž premiér a předseda Sociálních demokratů V. Špidla neobhájí svůj post předsedy strany, již tak dost křehká pozice vlády by se mohla otřást v základech. Politická nejistota je přitom pro devizový trh značně nešťastným faktorem. Naštěstí česká ekonomika nepatří mezi ty ekonomiky, pro které je politická situace klíčová. Koruna obvykle přestává politické otřesy bez větších ztrát. Lze tedy očekávat, že v případě úspěchu V. Špidly koruna začne v pondělí posilovat, zatímco v případě jeho neúspěchu bude situace odlišná jen v tom, že posilování bude pouze o něco pomalejší. Ve včerejším Finančním deníku jsem upozorňovali, že považujeme včera zveřejněnou zprávu OECD o České ekonomice za přespříliš optimistickou. Podle nás poroste v letošním roce česká ekonomika tempem daleko nižším (+2,3%), než OECD ve své předpovědi uvedla (+3,3%). Naše obavy, že ekonomika před sebou nemá natolik jasnou budoucnost, jak OECD naznačuje, zřejmě sdílí i Světová banka. Ta totiž oznámila, že snižuje odhad světového ekonomického růstu pro letošní rok ze 2,4% na 2,3%. Navíc varovala, že Spojeným státům hrozí sklouznutí do další recese a deflace a že by světové hospodářské oživení mohla vážně ohrozit déletrvající válka v Iráku. Nebezpečí dlouhotrvající války skutečně postupně začíná ovlivňovat chování spotřebitelů. Američtí spotřebitelé, jejichž výdaje táhnou největší světovou ekonomiku, ztrácejí důvěru v ekonomické oživení kvůli vysokým cenám ropy a poklesu akciových trhů. V důsledku svých obav odkládají utrácení na pozdější dobu a tím oddalují oživení americké ekonomiky. Podobně důvěra britských spotřebitelů v budoucnost ekonomiky poklesla podle šetření ústavu GfK na nejnižší úroveň za posledních sedm let a je tedy nižší, než bezprostředně po událostech ze září 2001. Ještě horší je situace v Německu, kde nálada spotřebitelů je podle stejného šetření nejhorší v posledních osmi letech. Stejné rozčarování panuje i na akciových burzách, které v důsledku obav z vleklé války svorně klesají jak v Evropě, tak za oceánem. Vliv politiků a vlád na ekonomiku je obvykle silně přeceňován. Tentokrát však více než kdy jindy platí, že růst největších světových ekonomik je plně v jejich rukou. Rychlost ekonomického růstu bude přímo úměrná rychlosti ukončení války. Markéta Šichtařová