V noci ze soboty na neděli, respektive v neděli 27. března se posunou ručičky hodin z 02:00 na 03:00 hod. Vládu tak přebírá letní čas a s ním přicházejí i některé změny a mnohé z nich mají i ekonomické dopady.
Trocha historie
O tom, jakou historii má letní čas v našich zeměpisných šířkách, jsem se již zmiňoval v článku Kolik nás bude stát změna letního času na zimní? Dnes se tedy poohlédneme do světa.
V souvislosti s letním časem je zmiňován i Benjamin Franklin, který měl napsat satirickou esej, v níž mj. navrhuje zdanění svíček, jejich prodej na příděl a dělové rány brzy po ránu, aby tak lidé mohli více, tedy efektivněji, využívat denního světla (a spořit energii). Esej je ovšem potřeba vnímat v historických souvislostech, americká nezávislost byla ještě mladá, vymezování se vůči Británii naprosto běžné (daně na leccos byly vděčným tématem). Takže, i když byl Franklin bezesporu nejen velký politik, ale i vědec, je třeba to brát opravdu jen jako satiru.
V roce 1907 však již vychází vážně myšlený článek The waste of daylight (Ztráta denního světla; pro zájemce dostupný zde), ve kterém se William Willet přikláněl k postupnému přidávání a posléze ubírání 20 minut . Nutno říci, že jeho návrh v součtu posunoval čas více než o hodinu. 20minutový interval (krok) však tuto změnu dělal poněkud snesitelnější a logičtější, než je tomu dnes. Tento návrh se však realizace nedočkal.
Trochu politiky
Proti letnímu času brojí nejedno občanské sdružení či seskupení. Jako příklad uveďme Odmítače letního času z Teplic. Nejznámějším odpůrcem, který se jistojistě opět v této souvislosti dostane na obrazovku, je pekař Stanislav Pecka. Ten se pokusil tento problém dostat do politiky a kandidoval do Senátu (2002). V jeho volebním programu bylo referendum k tomuto problému na prvním místě. Ke zvolení mu však nepomohla řada příznivců ani nízká volební účast.
Trochu ekonomiky
Ačkoliv je zavedení letního času zdůvodňováno energetickými úsporami, není mi známa žádná studie, která by to prokazovala nebo vyvracela. Prostě se to bere jako fakt, jehož zpochybňovači si vyslouží nálepku bláznů. Významné energetické úspory jsou mj. ovlivněny i počasím (např. přímotopy).
Pokuty za světla už ne, ale
V životě běžného občana ale změna času znamená něco jiného. Někteří z nás, kteří budou na nočních směnách, se radují, protože tradiční "12" bude "11". (Méně radosti zažijí u výplaty, kde jim budou drobné za tu hodinu chybět).
Hlavní změnu však pocítí motoristé. S nástupem letního času jim odpadá povinnost celodenního svícení (vyjma motorek, které ji mají celoročně). Pokutám se tak jistě vyhnou někteří zapomnětlivci, jež si při krásném slunečném počasí (a i to párkrát v zimním období bylo) světla při jízdě nerozsvítili.
Nástup letního času se ale prakticky kryje s nástupem pro motoristy příjemnější části roku, a tak se na silnici objeví nejedno vozidlo, které by při skutečné technické kontrole neuspělo. Navíc je duben měsícem bezpečnosti (i když oficiálně nevyhlášeným), a tak se dají čekat preventivní policejní akce. Mimo tradičního alkoholu a rychlosti se bude s největší pravděpodobností kontrolovat vybavení vozidla (např. lékárnička, rezerva, žárovky, pojistky), technický stav vozidla (např. vzorek pneumatik, blinkry), zapnuté bezpečnostní pásy či telefonování při jízdě.
Takže, i když to se změnou času přímo nesouvisí, je dobré se podobným nepříjemnostem vyhnout, a to nejlépe uvedením všech náležitostí do naprostého pořádku. V opačném případě se to jaro může řádně prodražit. Vláda letního času skončí 30. října 2005. V tento den budou moci jeho odpůrci zase za půlroku slavit alespoň krátkodobé vítězství.
