Po několika neklidných dnech se obchodování vrací do starých kolejí. Kurz se po většinu dne držel v již relativně úzkém pásmu 31,82 až 31,92 CZK/EUR a až pozdě odpoledne mírně posílil k 31,77 CZK/EUR. Trh čeká na nové informace z politické scény. Ty by mohly korunu totiž jak posílit, tak i oslabit. To drží korunu prozatím v šachu. K silnějším hodnotám budou korunu tlačit zprávy naznačující snadné a rychlé sestavení nové vlády, zatímco ke slabším hodnotám budou korunu tlačit informace naznačující vleklá a složitá jednání. Spekulanti se nyní nepouštějí do velkých obchodů a vyčkávají. Zítra by mohla být koruna kromě politických vlivů ovlivněna i zveřejněním statistiky zahraničního obchodu. Citelnější reakce kurzu na statistiku se ale dočkáme jen v případě, že by byl deficit výrazně vzdálen od průměrného očekávání trhu. Předpokládáme, že v průběhu pátku bude klesat likvidita s tím, jak budou investoři uzavírat své pozice před dlouhým víkendem. Kurz by proto mohl být trochu vrtkavější než obvykle. Do normálu se trh navrátí až ve středu, kdy do hry opět vstoupí i domácí hráči. Podle dnes zveřejněných dat dosáhl ke konci června deficit státního rozpočtu 49,7 mld. Kč. Příjmy přitom dosáhly 48,6% rozpočtu a výdaje 47,9% rozpočtu. Proti 1. pololetí 2003 vzrostly příjmy o 31,0 mld. Kč, což představuje nárůst o 9,2%, a výdaje o 27,3 mld. Kč, což představuje 7%. Schodek je tak o 3,7 miliardy nižší než před rokem. Ve srovnání se Slovenskem se však jedná o slabé zlepšení. Státní rozpočet Slovenska vykázal ke konci pololetí schodek 12,5 miliardy slovenských korun, zatímco ve stejném měsíci loni byl v deficitu 27,6 miliardy korun. Slovenská reforma je tak zatím bezpochyby účinnější v ozdravování veřejných financí. Data naznačují, že vstup ČR do EU přinesl státnímu rozpočtu problémy zejména nižším výběrem DPH. Prozatím se na DPH vybralo jen 57,4 miliardy Kč, což představuje pouze 43% rozpočtu. Důvodem nižšího inkasa je zrušení výběru DPH z dováženého zboží z členských zemí EU celními orgány po vstupu ČR do EU. To je přitom faktor, se kterým mohl vzhledem k dlouhodobě plánovanému vstupu země do EU rozpočet počítat. Za alarmující lze označit vývoj na tzv. důchodovém účtu, který včetně správních výdajů dosáhl schodku 6,2 mld. Kč, zatímco rozpočet počítá s celoročním přebytkem ve výši 6,1 mld. Kč. Tento nepříznivý výsledek je přitom z části ovlivněn poskytnutím jednorázového příspěvku důchodcům. Výsledky hospodaření rozpočtu, tak jasně ukazují, že důchodová reforma je nezbytná a nemůže mít podobu jen kosmetických úprav. Pokud se má důchodový účet dostat do černých čísel, musí být reforma systémová a razantní. Inspirací nám může být např. již zmiňované Slovensko, i když i slovenská reforma má své slabiny. Vladimír Pikora