Česká republika se společně s dalšími kandidátskými zeměmi zřejmě stane součástí Evropské unie později, než až dosud očekávala. Podle neoficiálních vyjádření představitelů EU totiž parlamenty současných členských zemí budou potřebovat více času pro ratifikaci smlouvy o rozšíření Unie. Nově se tak hovoří o vstupu deseti kandidátských zemí až v polovině roku 2004 a nikoliv již v lednu 2004, jak se dosud předpokládalo. Co je však důležitější, pozdější vstup do EU také znamená pozdější přijetí eura. Každá země totiž musí v meziobdobí, kdy již je součástí EU, ale ještě nepřijala euro, po alespoň dva roky zafixovat kurz své měny k euru v rámci tzv. systému RM2. Odtud plyne, že nejdřívějším možným termínem pro přijetí eura je polovina roku 2006, ale s větší pravděpodobností až leden 2007. Z makroekonomického hlediska to neznamená žádný problém, spíše naopak. Atraktivita kandidátských zemí pro investory se tím nikterak nemění, protože je jasné, že odklad vstupu nespočívá v problémech těchto zemí, ale je spíše technickým problémem EU samotné. Pro vývozce však jde o špatnou zprávu: posilující koruně totiž možná budou muset čelit po delší dobu, než až dosud doufali. Kandidátské země včetně České republiky tak budou mít více času dát si do pořádku své vnitřní záležitosti a stabilizovat své ekonomiky. Evropská unie také dnes jasně dala ústy komisaře pro měnové záležitosti P. Solbese na srozuměnou, že dosažení makroekonomické stability je důležitější než brzké přijetí eura. S touto myšlenkou jednoznačně souhlasíme. Aby mohlo být euro přijato, musí být navíc splněna tzv. Maastrichtská kritéria, která kladou vysoké nároky na fiskální disciplínu vlády. Aby byla v tak krátké době dosažena, musely by vlády až příliš drastickým způsobem změnit systém veřejných financí, což by zase mohlo v některých zemích udusit sotva se rodící ekonomické oživení. Tento počínající růst přitom není nikterak radostný. Evropská komise dnes snížila odhady průměrného růstu HDP kandidátských zemí pro rok 2002 z dřívějších 2,5% na pouhých 2,1%. V případě České republiky je prozatím nevalný hospodářský růst spojen i s deflačními tlaky (tlaky na pokles cen). Podle dnešního oznámení statistického úřadu totiž ceny průmyslových výrobců (PPI) v říjnu v meziměsíčním srovnání vzrostly o 0,7%, což v meziročním srovnání znamená pokles těchto cen o 0,9%. Hlavním důvodem byl přechod na zimní ceny elektřiny pro velkoodběratele. Tato změna ceníků elektřiny se však provádí pravidelně každým rokem a nesvědčí tak o žádné vzlínající inflaci. Protože údaj byl víceméně v souladu s průměrným očekáváním, nevyvolal na finančním trhu žádný rozruch. Koruna se po celý den obchodovala velmi poklidně. Ani na údaje o PPI, ani na zprávy o pravděpodobném odložení vsupu do EU či přijetí eura nikterak nereagovala. Po posílení v předchozích dnech sice během dne ztratila několik haléřů, nicméně nelze mluvit o žádném trendu. Jedná se spíše o jednorázový výkyv, který dokonce mohl být způsoben i přítomností centrální banky na trhu. To však není možno nikterak povrdit, protože ČNB o svých krocích důsledně mlčí. Kdyby se však o zásah ČNB skutečně jednalo, pak rozhodně nevedl ke změně nálady na trhu, protože již odpoledne začala koruna své ztráty opět umazávat. Stále tak neměníme náš názor, že koruna svůj trend již otočila a v následujících týdnech bude mírně silnější.