České koruně se dnes opakovaně nepodařilo prolomit bariéru 32 korun za euro. Jedná se totiž o důležitou psychologickou úroveň, kterou není snadné prorazit. V okamžiku, kdy by se to koruně podařilo, můžeme pravděpodobně očekávat její další skokové posílení. To se ale zatím nestalo a tento okamžik je proto zřejmě odsunut až na později. Nyní koruna na svůj "neúspěch" naopak reagovala oslabením. Domníváme se, že oslabování koruny k euru by mohlo ještě pár dní pokračovat. Později se ale hráči na devizovém trhu pokusí korunu zatlačit pod úroveň 32,00 CZK / EUR znovu. Je jen otázkou času, kdy budou úspěšní. Vláda podnikne zítra důležitý krok, který je nezbytný pro připojení české ekonomiky k eurozóně. Bude totiž projednávat takzvanou střednědobou fiskální strategii. Jinými slovy, bude diskutovat o tom, jak do budoucna naplánovat snižování schodku veřejných rozpočtů. Pokud chceme přijmout euro nejpozději v roce 2010, pak je nanejvýš rozumné, aby již v roce 2008 byla splněna podmínka předepsaná maastrichtskými kritérii. Totiž že schodek veřejných rozpočtů nepřekročí 3 procenta HDP. Tak daleko ale vláda zatím neuvažuje. Na svém středečním zasedání bude diskutovat o plánu jen do roku 2007. V té době by podle projednávaného návrhu měl schodek dosáhnout 3,5% HDP. Ještě letos by se měl deficit vyšplhat zhruba k šesti procentům. Je tedy zřejmé, že se jedná o plán značně napjatý a schodek se stlačí pod kritickou úroveň na poslední chvíli, a to jen za předpokladu, že plán, který vláda schválí, se také skutečně podaří plnit. Ovšem razantnější konsolidace veřejných financí je za stávajícího rozložení politických sil zřejmě neprůchodná. Na první pohled by se nám mohlo zdát, že vláda si s termínem přijetí eura příliš zahrává. Stačí málo a maastrichtská kritéria se nepodaří včas splnit. Pravda je ale taková, že maastrichtská kritéria jsou možná až příliš pružným nástrojem a jejich interpretace vždy záleží na obratnosti diplomacie. Dokážeme si představit, že Brusel by se spokojil i se zjištěním, že klíčové hranici se blížíme a děláme vše pro to, aby jí bylo dosaženo. Je velmi pravděpodobné, že řada zemí, které se nyní připojily k EU, se také připojí k eurozóně v jedné skupině bez ohledu na to, zda některá z nich není o něco více vpředu než jiná. Markéta Šichtařová