S trochou nadsázky by se dalo říci, že vždy dva pracující si mezi sebe rozdělují jednoho důchodce, o kterého se starají. Letos v únoru totiž evidovala Česká správa sociálního zabezpečení celkem 2 629 016 důchodců. Tedy penzistů starobních i lidí pobírajících penze invalidní a pozůstalostní.

Tento počet znamená, že na jednoho důchodce přispívalo 1,77 poplatníka pojistného. Přestože důchodců přibývá, roste i počet pojištěnců, a tak stejný počet poplatníků přispíval na jednoho důchodce i vloni. "Jen důchodců starobních jsme evidovali 1 944 799 na 4 642 932 poplatníků," říká tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Mikešová a hned vypočítává, že na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,39 poplatníků.

Poplatníků pojistného přibývá mimi jiné proto, že se staly ekonomicky aktivními silné ročníky ze 70. let minulého století. Do sociálního systému tak přispívají svými platbami.

Co se týče důchodců, přibývá zejména lidí v penzi starobní. Důvod vidí Mikešová v tom, že silné válečné a poválečné ročníky odcházejí v těchto letech do důchodu. Současně s tím se prodlužuje věk dožití u stávajících důchodců.

Sociální systém České republiky je založený na principu solidarity, který spolehlivě funguje ve všech vyspělých státech světa. Ústřední ředitel ČSSZ Jiří Hoidekr ho chválí a říká: "Správa poskytuje jistotu, díky níž lidé v okamžiku, kdy třeba ze zdravotních důvodů nemají možnost řádného výdělku, či dosáhnou určitého věku, dostanou zasloužený důchod. Zdraví lidé tak platbami pojistného pomáhají dlouhodobě nemocným, mladí zase starým."

V únoru 2005 se Česká správa sociálního zabezpečení starala o záležitosti celkem 7 526 347 klientů. Tedy nejen důchodců, ale i lidí, kterým vyplácela například nemocenské, příspěvky na ošetřovácí členů rodiny, peněžitou pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství. Od některých jen vybírala pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Peníze, které ČSSZ vybere na pojistném tvoří podle Mikešové cca. 39 % příjmu státního rozpočtu.