Víte jak se zdaňují výplaty životního pojištění?

Emil Dočkal
12. 2. 2002 1:00
V těchto dnech vrcholí zájem zaměstnanců o informace jak, u koho a v jakém termínu žádat o uplatnění odpočtů ze základu daně z příjmů u soukromého životního pojištění . Většinou už víme, že tento nárok (spolu s dalšími, jakými jsou penzijní připojištění, úroky z úvěrů ze stavebního spoření, případně i jiné, například úroky z hypoték) musíme uplatnit u svých zaměstnavatelů do 15. února. Neméně důležitá však je i otázka, která samozřejmě pojištěnce také zajímá a totiž, jak se výplaty životního pojištění zdaňují?

V těchto dnech vrcholí zájem zaměstnanců o informace jak, u koho a v jakém termínu žádat o uplatnění odpočtů ze základu daně z příjmů u soukromého životního pojištění. Většinou už víme, že tento nárok (spolu s dalšími, jakými jsou penzijní připojištění, úroky z úvěrů ze stavebního spoření, případně i jiné, například úroky z hypoték) musíme uplatnit u svých zaměstnavatelů do 15. února. Neméně důležitá však je i otázka, která samozřejmě pojištěnce také zajímá a totiž, jak se výplaty životního pojištění zdaňují? Na rozdíl od řady jiných mnohdy nesmyslných nebo účelových zákonů a právních předpisů má zdanění příjmů ze životního pojištění svou logiku a racionální jádro: * v případě smrti pojištěného je plnění (které obdrží pozůstalí) osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob podle § 4. odst1, písm.l, zákona o dani z příjmů (DZP) * plnění při dožití konce pojištění podléhá zvláštní sazbě daně, tzv. srážkové dani ve výši 15 procent, podle § 36, odst.2, písm. c), bodu 2, ZDP * odbytné při zániku smlouvy podléhá srážkové dani ve výši 25 procent, opět podle § 36, odst. 2, ale tentokrát písm. d, ZDP Základem daně v případě dožití konce pojištění - a tento případ je nejdůležitější, protože představuje samu podstatu životního pojištění - je plnění z pojištění sníženého o zaplacené pojištění. Příklad č.1: Pojištěnec se dožil konce pojištění a náleží mu plnění 800 tis. korun. Sám zaplatil 400 tis. korun a zaměstnavatel mu zaplatil 100 tis. korun. Základem daně v případě jednorázového plnění bude částka 300 tis. korun. Daň (při sazbě 15 procent) bude 45 tis. korun., takže pojištěnec obdrží od pojišťovny 800 tis. - 45 tis., tj. 755 tis. korun. Pokud bude pojišťovna pojištěnce vyplácet čtvrtletně po dobu 10 let, pak bude základem čtvrtletního plnění částka 7500 korun, tj. 800000/40 - 500000/40 a daň (opět při sazbě 15 procent) bude 1125 korun a pojištěnec obdrží od pojišťovny čtvrtletně 18875 korun (800000/40 - 1125). Příklad č.2: Jiný pojištěnec moc při podpisu smlouvy nepředvídal a ukončil smlouvu s výplatou odbytného 100 tis. korun (odbytným se rozumí část již uhrazeného pojistného, kterou pojištěnec získá zpět, pokud na vlastní žádost pojištění ukončí dříve, než mu vznikne nárok na pojistné plnění). Sám do ukončení smlouvy zaplatil 60 tis. korun a jeho zaměstnavatel zaplatil po 1.1.2001 30 tis. korun. Základem daně v případě odbytného bude částka 40 tis. korun, protože pojistné zaplacené zaměstnavatelem po 1.1.2001 už nelze jako snížení základu daně uplatnit. Daň v sazbě 25 procent bude 10 tis. korun. Pojištěnec od pojišťovny tedy po zdanění obdrží 90 tis. korun (100000 - 10000). Vymýšlet podobné příklady lze donekonečna.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy