Fondy využívající kvantitativní strategie, "quant funds", jsou postaveny na komplexních matematických modelech, které objevují investiční příležitosti.
Tyto modely mají za úkol buď svou výkonností překonat trh, nebo omezit ztráty během krizí. Jsou opravdu výhodné? Není někde zakopaný pes?
Mezi dokola omílaná pozitiva těchto fondů patří jejich aktivní správa, eliminace lidského faktoru ("řídí to počítač"), a především skvělá historická výkonnost, a to i v dobách krize.
O nevýhodách a rizicích se už tak často nemluví.
Výhody kvantitativně řízených fondů
Nejdříve si ale stručně představme výhody.
Jeden z nejlepších prodejních argumentů těchto fondů je ten, že jsou řízeny matematickým modelem a koneckonců počítačem, který činí rozhodnutí "koupit" či "prodat". Tím mají být eliminovány emoce a obecně lidský faktor.
Přestože je celková úspěšnost quant funds diskutabilní, některé kvantitativní strategie fungují.
Důvod spočívá v disciplíně. Právě disciplína (a rychlé počítače) umožňují využívat neefektivity na trzích a vydělávat peníze.
Počítače jsou navíc schopné provádět obrovské množství operací a sledovat mnoho investičních příležitostí najednou.
Počítačově řízené fondy rovněž kontrolují rizika. Do modelů jsou často zahrnuta různá omezení, která mají zajistit určitý stupeň diverzifikace.
Zpravidla mají i nižší nákladovost, protože jejich řízení nevyžaduje tolik analytiků a manažerů.
Čtěte také
- Investovat je snadné: Osm rad pro úplné začátečníky
- Pozor na další společnost bez povolení, varuje ČNB
- Kam uložit peníze a nepřijít o ně, když Řecko krachuje
- Máte volných 50 tisíc? Nový žebříček nejvyšších úroků
Nevýhody kvantitativně řízených fondů
A jaké jsou největší nevýhody a rizika?
Fondy spoléhají na historická data. Předpokládají, že když model fungoval v minulosti, bude fungovat i v budoucnosti. Dostáváme se tak k ošidné otázce, do jaké míry se opakuje historie.
Může se stát, že modely nevyjdou. Nemusí počítat s budoucími událostmi nebo se v nich mohou objevit chyby.
Nedostatek transparentnosti. Na jedné straně je pochopitelné, že investiční společnost nechce prozradit svůj model konkurenci, na straně druhé však řada investorů právě z tohoto důvodu do fondů odmítne vstoupit.
Vzhledem ke své konstrukci (snižují váhu akcií během poklesů) jsou vhodné spíše na jednorázové investice. Pravidelný investor totiž nemůže během krizí efektivně využít "dollar-cost averaging", tedy nakupovat levné cenné papíry a průměrovat tak nákupní cenu.
Problematická období zvýšené volatility na trzích. V takové situaci může matematický model dávat nákupní a prodejní pokyny tak rychle, že se rapidně zvýší náklady fondu, které zaplatí investor.
Český investor musí počítat s měnovým rizikem. Například fond Parworld QUAM 15 v roce 2010 sice vydělal přibližně dvě procenta, českému investorovi ale přinesl celkově ztrátu z důvodu setrvalého posilování české koruny vůči euru. (V polovině června 2011 došlo ke sloučení fondů QUAM 15 a QUAM 10. Vznikl tak jediný fond, QUAM 12, strategie fondu zůstala stejná.)
Neadekvátní prodej počítačově řízených fondů. Například stylem "sledujte, jak jsou odolné proti krizím".
Podívejme se na některé nevýhody a rizika ještě více do detailu.
Zbytek článku čtěte na webu Peníze.cz, kde najdete i diskuzi k tématu.
| Pokračování článku: Podrobnosti o nevýhodách těchto fondů + diskuze |
