V některých věcech je lepší řídit se vlastním rozumem. Když nějaké zvíře vypadá jako pes, štěká jako pes a aportuje klacíky jako pes, pak to bezpochyby skutečně je pes. I kdyby nám jeho majitel stokrát tvrdil, že se jedná o vzácný druh mývala. A když nějaká finanční společnost slibuje neobyčejně vysoké úroky (garantované a bezrizikové), když investuje do nelikvidních cenných papírů, rok co rok dosahuje záporných provozních zisků a používá klamavou reklamu, pak si můžeme být jisti, že se jedná o past na naše peníze. I kdyby nám obchodní zástupce oné společnosti stokrát tvrdil, že se jedná o spořitelní účet správy akcií neboli SÚSA. Varování před potížemi obchodníka s cennými papíry KTP Quantum - k jejichž vyhrocení došlo minulý týden, kdy firma bylo nucena zastavit vklady a výběry vkladů - bylo k dispozici včas. Šlo o několik typických příznaků. Především, tato firma přijímala vklady občanů, aniž by vlastnila bankovní licenci. Přijímat peníze od veřejnosti samozřejmě smějí i jiné subjekty, zejména fondy, ale nikdo jiný než banky nebo záložny je nesmí nazývat "vklady" a slibovat fixní úrok. Aby nedošlo k omylu: KTP Quantum nebylo investiční společností a tudíž neprovozovala žádné podílové fondy. Ona podivuhodná finanční služba "ani banka - ani fond" s názvem SÚSA stála mimo zákon. Velmi matoucí z hlediska klientů mohl být ovšem fakt, že navzdory velmi volnému přístupu k dodržování zákonů firmou KTP Quantum k ní Komise pro cenné papíry (KCP) přistupovala s nepochopitelnou a jindy nevídanou shovívavostí - tatáž KCP, která je jindy tak alergická na použití termínu "spoření" v rámci investičních produktů. Skutečnost, že KCP jednala tak neskutečně měkce, je velmi podivná a Komise ji bude těžko vysvětlovat. I kdybychom však ignorovali zákony a KCP, stále by existoval dostatek varovných signálů. Nejvýznamnějším byla pochopitelně samotná výše nabízených úroků. Kdyby investice KTP Quantum byly skutečně tak výnosné a málo rizikové, jak její prodejci tvrdili klientům, bylo by pro ni hračkou získat mnohem levnější kapitál od některé banky. České banky, mimochodem, trpí chronickým nedostatkem kvalitních dlužníků. Proč se tedy KTP Quantum obtěžovalo budováním nákladné maloobchodní sítě, placením provizí dealerům a neuvěřitelně vysokých úroků klientům? Tato zřejmá logická nesrovnalost by měla být sama o sobě varováním pro všechny, které nudí studium zákonů o bankách a investičních fondech. Kdo se naproti tomu vyzná alespoň v základech účetnictví, mohl si všimnout dalšího jasného varovného signálu: účty KTP Quantum poukazovaly na extrémně nízkou finanční stabilitu firmy, zatímco trvale záporné a stále se propadající provozní zisky byly neklamným signálem, že vykazované čisté zisky jsou umělé. V aktivech společnosti byly především veřejně neobchodovatelné akcie, zatímco pasiva se skládají téměř výhradně z krátkodobých závazků. Takováto nerovnováha je vždy buď signálem zločinu anebo naprostého finančního idiotství. (Samozřejmě, že vedení KTP Quantum se snaží všechnu vinu svést na novináře...) To vše přitom bylo několikrát zmíněno na různých internetových diskusích již loni v létě a na podzim, takže nejde o žádnou pět minut po dvanácté objevenou novinku. Od té doby KTP Quantum získalo blíže neurčené množství nových klientů, kteří se nyní budou oprávněně obávat o své peníze. Neboť ohledně zpětného získání svých peněz si klienti této nešťastné firmy nesmějí dělat žádné přehnané iluze.