Česká koruna dnes k euru jen mírně posiluje. Protože jí chybí jakékoliv významnější impulsy, obchodování je velmi poklidné. To se do konce týdne již těžko změní. Příští týden sice přinese zveřejnění řady makroekonomických indikátorů, jako jsou inflace, nezaměstnanost nebo průmyslová výroba, ale je nepravděpodobné, že by tato číslo mohla kurz výrazněji ovlivnit. Proto čekáme, že i v příštím týdnu bude koruna pokračovat ve velmi mírném zpevňování k euru. Během posledních dvou týdnů již posílila zhruba o dvacet haléřů a po dalších přibližně dvou týdnech by se mohla pohybovat již zhruba kolem úrovně 31,70 korun za euro. Období celosvětového poklesu úrokových sazeb, které trvalo bezmála 3 roky, je již definitivně u konce. Dnes ho ukončila britská centrální banka (BoE), která zvýšila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75%. Až dosud světové centrální banky včetně naší ČNB úrokové sazby snižovaly ve snaze zlevnit úvěry. Levnější úvěry mají zjednodušeně řečeno za cíl usnadnit podnikům investice do výroby a spotřebitelům nákup na úvěr, což obojí ekonomiku podporuje v době, kdy se jí příliš nedaří. Naopak v období hospodářského růstu nastává proces přesně opačný. Postupné zvyšování úrokových sazeb má za úkol zajistit, aby se ekonomika nepřehřála. Ačkoliv nám se nyní s naší rekordní a stále rostoucí nezaměstnaností, která v lednu vysoce překročí 10%, může zdát, že hospodářské zotavení je zatím v nedohlednu, světová ekonomika již jeví neklamné známky zrychlujícího růstu. Britům se dokonce zdálo, že jejich ekonomika se zotavuje až nebezpečně rychle. Spotřebitelské půjčky totiž rostou tak rychle, že vyvolávají obavy z budoucí hromadné platební neschopnosti domácností. V tom můžeme najít silnou paralelu s českou ekonomikou. I ČNB nedávno varovala před příliš rychlým nárůstem spotřebitelských úvěrů u nás. Britové ale mají ještě jeden problém, který je nám prozatím ve větším měřítku cizí. Nízké úrokové sazby inspirují k nákupu nemovitostí na dluh. Tyto nemovitosti jsou potom pronajímány a z nájmu se splácí úvěr. Jenomže výsledkem je tak prudký nárůst cen nemovitostí zejména v okolí velkých měst, že už delší dobu se mluví o spekulativní bublině, která by mohla naráz prasknout a dostat dlužníky i banky do obtížné situace. Dnešní zvýšení úrokových sazeb má tento nebezpečný trend zbrzdit. Riziko nadměrného zadlužování českých domácností i očekávané domácí hospodářské oživení v příštím roce jsou důvody, proč i u nás snižování úrokových sazeb již skončilo. Na rozdíl od Británie se však jejich růstu nemusíme obávat nejméně do poloviny příštího roku. Každopádně ale dlužníci s variabilně úročenými úvěry mají nejvyšší čas uvažovat o fixaci svých úrokových sazeb. Markéta Šichtařová