Středoevropské devizové trhy dnes nemají jednotný směr. Zatímco česká a slovenská koruna posilují, maďarský forint a polský zlotý oslabují. Forint dnes dostal několikátou ránu pod pás v řadě v relativně krátkém období, když statistický úřad zveřejnil, že maďarská ekonomika dosáhla v prvním čtvrtletí nejpomalejšího růstu za posledních 6 let. Česká koruna se naopak mírně zhodnocovala díky tomu, jak investoři do kurzu postupně započítávají kladný výsledek blížícího se referenda o EU. Vzhledem k tomu, že máme úrokové sazby na úrovni eurozóny, je toto zhodnocování jen velmi pozvolné. Spekulace na kladný výsledek referenda se proto vyplatí jen při velkých objemech. Slovenská koruna získala s tím, jak centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny a je tak pro zahraniční investory stále velmi zajímavá. Snižování úrokových sazeb by ale na sebe nemuselo nechat dlouho čekat. Důvodem k poklesu úrokových sazeb v celé střední Evropě by mohlo být snížení úrokových sazeb ECB. Ta podle nás v blízké době s vysokou pravděpodobností úrokové sazby sníží. Argumentů pro uvolnění měnové politiky totiž stále přibývá. Otázkou je, k jak velkému snížení úrokových sazeb se ECB odhodlá. Snížení o pouhých 25 bazických bodů by podle nás nebylo dostatečným stimulem pro chřadnoucí německou ekonomiku. Ta by podle nás totiž potřebovala snížení úrokových sazeb o 75 bodů, aby se s jistotou zamezilo hrozící deflaci.To by asi ale bylo pro ECB příliš velké sousto naráz. Pokles o 50 bodů je proto reálnější. To by ale mohl být dostatečně razantní krok pro ČNB, aby ECB následovala. Její poslední slova jako by k tomu vytvářela i určitý prostor. Guvernér Zdeněk Tůma totiž včera uvedl, že pomalý růst evropské ekonomiky, slabý dolar a klesající ceny ropy snižují rizika inflace směrem dolů. Pokles sazeb ECB o 25 bodů by ale ještě nemusel být pro ČNB dostatečný, protože k růstu inflace vzhledem k plánovanému zvyšování daní jistě dojde. Budoucí vývoj úrokových sazeb u nás tak z velké míry závisí na vývoji v zahraničí. Obdobné to je i v okolních zemích. Tam by ale reakce na změnu sazeb ECB byla jistě ještě prudší. Zatímco v ČR se dá pochybovat o snížení sazeb větším než 25 bodů (tzn. dvou týdenní repo sazba = 2,25%), na Slovensku by se mohlo jednat i o 75 bodů. Ve všech zemích by v pozadí toho kroku stál krom jiného strach z prohloubení úrokového diferenciálu. Vladimír Pikora