Závratné bankovní poplatky jsou mezi lidmi stále hodně ožehavým tématem. Ani vstup do EU a otevření trhu bankám z členských zemí klienty před "dardami" tuzemských ústavů nespasí.
Založení účtu u zahraniční banky, která u nás nemá pobočku, má to totiž mnoho úskalí. Například veškeré smlouvy a obchodní podmínky jsou sepsány v "domovském" jazyku banky a tudíž mohou být pro českého klienta nesrozumitelné. Přidáme-li k tomu odlišné legislativní prostředí a právní zvyklosti, může být zaděláno na mnohá nedorozumění a možná i rozčarování.
Levněji až s eurem
Předpokládejme, že většina čtenářů tohoto článku jsou lidé převážně žijící v ČR a svůj účet potřebují především pro tuzemské platby. Pokud si ale český občan založí účet v zahraničí, veškeré doposud tuzemské platby se stávají platbami zahraničními. To se samozřejmě odrazí i v poplatcích - zahraniční banky jsou laciné zejména ve svém teritoriu.
Je nutné si totiž uvědomit, že banky v zemích EU sice musí účtovat stejné poplatky za domácí platby i za platby v rámci EU, ale toto nařízení se vztahuje pouze na transakce prováděné v eurech. Srovnání cenové hladiny tak můžeme čekat nejdříve po přijetí jednotné evropské měny.
Problémy mohou nastat také při vyřizování v tuzemsku standardních služeb. Například pokud budete chtít prostřednictvím účtu v zahraničí platit SIPO, težko uspějete. Nelze předpokládat, že banka bude mít smlouvu s Českou poštou.
Platby z ČR
Na bankovní účet zpravidla přichází alespoň výplata. Podle zákoníku práce se může zaměstnanec se zaměstnavatelem domluvit na zasílání výplaty prostřednictvím bankovního převodu. Těžko lze předpokládat, že bude vůle zaměstnavatele platit poplatky za odchozí zahraniční platbu. Připočítáte-li k tomu poplatky za příchozí zahraniční platbu ve své zahraniční bance, pravděpodobně touto cestou nepůjdete ani vy.
Platební karty
Poplatky spojené s výběrem z bankomatů sice mohou vypadat lákavě, pokud se ovšem nepodíváte na poplatky za výběr v zahraničí. U britských bank dokonce platíte i za zahraniční karetní transakce u obchodníka. Platby v Česku se tak mohou řádně prodražit.
Jistá bariéra může vzniknout již při vydávání platební karty. Můžete se setkat s požadavkem na rezidentní pobyt v dané zemi, popř. narazíte na problém při žádosti o kartu embosovanou. K tomu všemu se může přidat požadavek na její osobní vyzvednutí.
Kurzové a debetní riziko
Je velmi pravděpodobné, že si v zahraničí neotevřete korunový účet. Tím se dostáváme k dalšímu problému - kurzovému riziku. Pokud patříte mezi ty, kteří se svým měsíčním příjmem tzv. jedou na doraz, pak se s ohledem na určité zpoždění zaúčtování karetních transakcí můžete vystavit nepříjemnému překvapení v podobě debetu. To bývá zahraničními bankami tvrdě sankcionováno - v tomto ohledu tato jsou tuzemské banky lacinější.
Shrnuto - podtrženo
Pravděpodobně lze identifikovat i další rizika, ale již jen z výše naznačeného je patrno, proč si mohou naše banky dovolit vyšší úroveň poplatků. Měřeno překážkami při provozování účtu v zahraničí je prakticky udivující, že neplatíme víc.
Snad jedinou možností, jak se vysokým bankovním poplatků vyhnout, je vybrat vhodný balíček nebo přejít k nějaké pobočce menší zahraniční spořitelny (viz článek: Vyplatí se přejít k malé bance?).
Postoj našich bankovních ústavů, které hlásí tučné zisky, nejlépe vystihuje výrok generálního ředitele Živnostenské banky Jiřího Kunerta v týdeníku EURO (č.24/2004): "Nemyslím, že ziskovost tuzemských bank by měla klesat, vzrůst bude muset naopak u těch zahraničních."
TIP: Spočítejte si, kolik vám vynese termínovaný vklad v české bance
