Světové i domácí finanční trhy dnes žily zasedáním centrálních bank. Avšak ani jedna z bank (britská Bank of England, Evropská centrální banka a Česká národní banka) své úrokové sazby nezměnila. Zatímco u zahraničních bank se se změnou úrokových sazeb nepočítalo, v ČR byla situace jiná, když mnozí spekulovali, že nižší HDP a hlavně silná koruna by mohly přimět centrální banku ke snížení sazeb i na zasedání, které nemělo být věnováno měnové politice. Kromě toho, že centrální banka nesnížila sazby, nevyjádřila se ani k silné koruně. Mnozí investoři totiž očekávali přímou či alespoň slovní intervenci. To se ale nestalo, což vedlo k jednorázovému, krátkodobému posílení až k 28,90 CZK/EUR. Centrální banka si však stále uchovávala jistou dávku důvěryhodnosti, což vedlo k tomu, že sami hráči na trhu ve strachu ze stále možné intervence opustili takto silné hodnoty a vrátili se k 29,40 CZK/EUR. Druhou událostí, která měla dopad na finanční trh, bylo zveřejnění očekávaného vývoje schodků veřejných financí v následující letech. Nová vláda totiž hodlá zvýšit deficity veřejných financí v letech 2003 a 2004 na 150 miliard a 200 miliard korun. V roce 2006, kdy někteří očekávali vstup do Evropské měnové unie, by přitom neměl deficit poklesnout pod 3%, což značně ohrožuje brzké přijetí eura. Z pohledu investorů nemůžeme takto vysoké deficity uvítat, protože to povede k omezení prostoru pro centrální banku. Vysoké deficity veřejných rozpočtů totiž neumožní centrální bance snižovat úrokové sazby. Znamená to také, že v budoucnu bude trh doslova zaplaven novými státními dluhopisy, což potlačí jejich ceny dolů s tím, jak poptávka bude omezena, zatímco nabídka bude vysoká. Investoři si toho jsou samozřejmě vědomi, což se již odrazilo v cenách dluhopisů. Ceny státních dluhopisů s nejdelší splatností se dnes proto propadly o více než jedno procento. Kromě toho, že budou tímto soukromé investice vytlačeny, dojde i k přenesení problémů dnešní vlády na vlády budoucí. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je však vidět, že se investoři zatím o budoucnost České republiky nebojí, protože se tato negativní očekávání dosud nedotkla koruny. Mnozí investoři tak v ČR zatím nevidí druhou Argentinu, která nebyla na přelomu roku schopna splácet své dluhy. Investoři totiž očekávají, že vláda bude postupovat stejně jako některé jiné země před vstupem do Měnové unie, kdy "kreativním účetnictvím" (např. přeceněním některých aktiv) náhle vygenerovala zisky, které umožnily uměle deficit snížit. Přijetí eura tak nemusí být ohroženo. Jediným pozitivním, co si od vysokého deficitu slibujeme, je to, že povede k větší transparentnosti a odhalí veškeré náklady transformace.