Z pohledu ČR, která hodlá příští rok vstoupit do EU a výhledově přijmout euro, bylo dnes velmi zajímavé sledovat vývoj na devizovém trhu poté, co švédští voliči v poměru 56:42 vyjádřili v referendu nesouhlas s přijetím eura. Češi se na rozdíl od Švédů sice nikdy nebudou v referendu vyjadřovat k přijetí společné měny, ale mohou se hlouběji zamyslet na tím, zda je nutné usilovat o brzké přijetí eura za každou cenu, když jiné země o euro nestojí. Reakce finančních trhů nebyla příliš výrazná. Většina investorů totiž díky posledním průzkumům veřejného mínění počítala s tím, že jednotná měna ve Švédsku neuspěje. Švédská koruna díky tomu ráno jen mírně oslabila. Později se ale zotavila a začala dokonce posilovat s tím, jak investoři poukazovali na to, že švédská ekonomika je i bez eura zdravější než většina zemí EU. Ve prospěch silnější švédské koruny svědčí hned několik makroekonomických indikátorů. Švédská ekonomika totiž roste rychleji něž průměr EU, přičemž se jí daří držet přebytek zahraničního obchodu a dokonce i přebytek veřejných financí. Kromě toho poptávku po koruně vyvolávají i vyšší úrokové sazby, než jsou v eurozóně. Za těchto okolností je pochopitelné, že se většina Švédů obávala, že zavedení eura jejich ekonomiku stáhne ke dnu. Odpůrci eura totiž mohli využít toho, že problémy eurozóny nyní spočívají v silném euru, které brání vyšším exportům. Navíc zavedení eura s sebou přináší mnohá rizika, jako je např. možná změna cenové hladiny či přesun investic do oblastí s vyšší produktivitou práce a tím pádem i možný růst nezaměstnanosti. V případě Švédska jsou však tato rizika daleko nižší než v případě kandidátských zemí, protože Švédsko je průměrné ekonomice EU daleko blíž, než tomu je u kandidátských ekonomik. Přijetím eura mohlo Švédsko naopak těžit z odbouraní kurzového rizika, čímž by se odstranila jedna z bariér zahraničního obchodu. Exporty a investice, které jsou klíčové pro zdravý růst, by tak pravděpodobně vzrostly. Ty však může švédská vláda podpořit i bez zavedení eura. Stačilo by jen snížit daně. To by ale vyžadovalo oslabit slavný švédský sociální blahobyt. Výrazného snížení daní se proto Švédové asi nedočkají. Švédské nepřijetí eura by mohlo překvapivě pomoci kandidátským zemím. Z řad kapitánů průmyslu totiž již dnes zazněla slova, že se budou muset pohlídnout po jiném umístění své výroby. Kandidátské země přitom nabízejí nejen levnější pracovní sílu, ale možná i dřívější přejetí eura a tedy i odstranění obávané volatility měnového kurzu. Švédové by neměli euro přijmout dřív jak v roce 2013. Tou dobou bychom mohli být v eurozóně již tři roky. Dřívější přijetí eura jak v roce 2010 je totiž vzhledem ke stavu českých veřejných financí nepravděpodobné. I kdyby ale byla maastrichtská kritéria splněna dřív, obáváme se, že by ČR nebyla na přijetí eura ještě zralá. K tomu, aby přijetí jednotné měny přineslo více pozitiv než negativ, je totiž třeba splnit celou řadu dalších podmínek a ty ČR stejně jako okolní země zatím nesplňuje.