S novým týdnem se na středoevropské trhy vrátila nákupní nálada. Investoři nakupují regionální měny a kurzy se pomalu posouvají k silnějším hodnotám. V některých případech se jedná jen o korekci obchodování z předešlého obchodního dne, jako např. v ČR, v některých zemích se ale jedná o navázání na předchozí posilování. Např. slovenská koruna patří k měnám, které navázaly na předešlé posílení. Její kurz se tak nyní pohybuje jen mírně nad 40,36 SKK/EUR, což je její nejsilnější hodnota v historii. Vzhledem k tomu, že na Slovensko míří stále nové a nové investice, dá se očekávat, že posilování slovenské koruny bude pokračovat a že je jen otázkou času, než slovenská koruna prorazí psychologickou hladinu 40,00 SKK/EUR. Držet slovenské koruny se proto vyplatí i v horizontu příštích měsíců. Polský zlotý dnešním posílením k euru naopak jen mírně zkorigoval své dlouhodobé oslabování. V případě polského zlotého se domníváme, že navzdory zlepšujícím se fundamentům je dnešní posílení jen dočasné a že dlouhodobé oslabování bude pokračovat, dokud investoři nenabudou důvěry ve výrazné zlepšení polských veřejných financí. Jedinou měnou regionu, která dnes k euru neposilovala, byl forint stagnující v intervalu 256 až 257 HUF/EUR. Prostor pro další posílení forintu se v posledních dnech velmi zúžil s tím, jak se forint přiblížil hranici 255 HUF/EUR, kde byl naposledy začátkem října. Vysoké úrokové sazby tak konečně začaly lákat spekulanty, kteří na Maďarsko zanevřeli po nečekané devalvaci měny vloni v létě a následném prudkém růstu úrokových sazeb. Nyní se navíc zdá, že snižování sazeb přijde do Maďarska až v druhé polovině roku. Za těchto souvislostí česká koruna v průběhu dne mírně posílila z ranních hodnot kolem 32,56 až na odpoledních 32,44 CZK/EUR. Kurz se tak opět vrátil pod hranici 32,50 CZK/EUR, což jen potvrzuje náš názor z posledních dnů, že koruna bude v příštích týdnech fluktuovat kolem této hladiny tažena především klientskými příkazy. Z makročísel by mohl korunu výrazněji ovlivnit až hrubý domácí produkt, který bude zveřejněn ve středu 10. března. Podle dnes zveřejněného emisního kalendáře hodlá stát ve druhém čtvrtletí vydat na domácím trhu dluhopisy v hodnotě 29 miliard korun, což je o devět miliard méně než v prvním kvartále. Za snížením objemu ovšem nestojí snaha státu šetřit, ale fakt, že si stát hodlá vypůjčit v zahraničí a nezaplavovat domácí trh novými dluhopisy. Jak jsme již odhadovali v pátek, za celý rok by mělo být vydáno jen 124 miliard. Někteří investoři se domnívají, že to povede k poklesu výnosů. My se ale obáváme, že pokud k poklesu výnosů vůbec dojde, bude to jen velmi krátkodobý jev, protože růst výnosů bude primárně dán očekávaným růstem úrokových sazeb centrální banky. Vladimír Pikora