Ve včerejším Finančním deníku jsme varovali, že poté, co dnes budou zveřejněny údaje o prosincovém vývoji platební bilance, může koruna v důsledku náhlých špatných zpráv poněkud oslabit. A oslabení o 15 haléřů je skutečně tady. Zatímco finanční trh v průměru očekával schodek běžného účtu platební bilance ve výši 26,5 miliard korun, ve skutečnosti se tento schodek vyšplhal až na 31,15 miliard. V mírném schodku skončila za celý loňský rok také platební bilance jako celek. A deficit platební bilance automaticky znamená slabší měnu. Ačkoliv je výsledek o něco horší než očekávání, stále není natolik špatný, aby kurzem koruny otřásl skutečně důkladně. Koruna by se tedy po této krátké mezihře měla opět brzy vrátit ke zpevňování k euru. A co více, v tomto roce by přebytek na finančním účtu měl opět převýšit deficit na běžném účtu. Také odtud pramení naše prognózy, že letošní rok zakončí koruna o něco silnější než nyní, a to na 32 korunách za euro. Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o vývoji českého stavebnictví v prosinci. Samotný prosinec nezaznamenal žádný překvapivě silný růst, když vezmeme v úvahu, že v prosinci stavebnictví stouplo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jen o 8,6% a ještě v listopadu růst činil 13,9%. Nicméně i tak byl loňský rok rekordní a tempo růstu stavební výroby bylo druhé nejvyšší za posledních deset let. Stavebnictví za svůj celoroční růst vděčí především velkým státním zakázkám, které přidaly za celý rok k růstu 13 procentních bodů. Ovšem státní zakázky nebyly jediným zdrojem stavebního boomu. K větší stavební výrobě také ve značné míře přispěl zvýšený zájem o stavbu domů a bytů pro bydlení. Za tímto zájmem stojí hned několik faktorů. Prvním z nich jsou historicky nejnižší úrokové sazby, které dovolovaly financovat osobní bydlení prostřednictvím levných hypoték. Druhým důvodem je blížící se vstup do Evropské unie a následné spekulace, že ceny nemovitostí i nájmů by poté mohly podražit. Ačkoliv tyto spekulace nejsou opodstatněné, je nesporné, že vedou k vyšší snaze zařídit si vlastní bydlení a naopak k opadajícímu zájmu o bydlení nájemní. A konečně také chystané zvýšení DPH na stavební práce pro bydlení od roku 2007 motivuje řadu rodin k zahájení výstavby co nejdříve. Většina těchto faktorů přetrvá i v tomto roce. Obavy z vyšší DPH na stavební práce, stále ještě relativně nízké úrokové sazby i trend opouštění nájemního bydlení povede i v roce 2004 k vysokému tempu růstu stavební výroby. A nadto se domníváme, že i státní zakázky budou v tomto roce poměrně velké. Ke zdrojům financování totiž přibudou strukturální a další fondy EU. Ty napomohou nejen výstavbě v rámci státních zakázek, ale i v rámci soukromých projektů. Stavebnictví v roce 2004 by tak mohlo překonat dokonce i silný loňský rok. Markéta Šichtařová