Česká koruna si hledá směr. Od rána víceméně stagnuje a kolísá kolem úrovně 33 korun za euro. Prozatím se tedy nepotvrdily obavy, že ztráta křehké většinové podpory parlamentu pro vládní koalici by mohla korunu výrazně oslabit. Zdá se, že zahraniční investoři si již na politickou nestabilitu v regionu zvykli a považují ji za běžný kolorit. Pokud se tedy politická situace nebude dále výrazně komplikovat, koruna by se mohla v dalších dnech pomalu navracet pod 33 CZK/EUR. Naopak pokud by se politická situace velmi vyhrotila, koruna by mohla bez varování prudce oslabit o desítky haléřů. Ovšem této variantě přikládáme jen menší pravděpodobnost. Koruna se totiž podle našeho názoru začíná stávat vůči podobným zprávám překvapivě imunní. To se dnes opět prokázalo poté, co Česká národní banka (ČNB) zveřejnila revidované údaje o čistém přílivu zahraničních investic. Velmi překvapivě na ně devizový trh prakticky nereagoval. Zatímco dříve se udávalo, že do ČR v průběhu roku 2003 přiteklo v podobě čistých zahraničních investic 96,15 miliard korun, po novém přehodnocení se najednou údaj smrsknul prakticky o třetinu na 66,35 miliard. Také čísla za rok 2002 jsou horší, ale již ne tak výrazně. Původní údaj o 295,58 miliardách byl snížen "jen" na 270,93 miliard. Jedná se přitom o revizi zcela zásadní. Zahraniční investice jsou nejen důležitým zdrojem ekonomického růstu či rozvoje průmyslu, ale také faktorem, který ovlivňuje kurz koruny. Nyní je tedy rázem jasné, proč v průběhu loňského roku koruna k euru oslabovala. Hlavním důvodem, proč čistý příliv investic je mnohem nižší, než se předpokládalo, není ani tolik to, že by k nám přišlo méně kapitálu, ale spíš to, že od nás kapitálu odešlo více, než se odhadovalo, a to zejména v podobě dividend. Ty zahraniční firmy, které k nám přišly v 90. letech, totiž své zisky ve velkém měřítku repatriovaly domů, protože v ČR nenacházely vhodné investiční příležitosti. Jestliže vývoj platební bilance nás příliš nepotěšil, ze stavebnictví naopak přišly velmi dobré zprávy. Stavební výroba totiž v lednu vzrostla již osmým měsícem v řadě, a to o vysokých 15%. K vysoké výstavbě napomohl sám stát svými zakázkami. Ty ale nebyly jediným zdrojem boomu. Neutuchající zájem je také o soukromou výstavbu. Velká řada lidí staví proto, že jsou levné úvěry, protože očekávají další nárůst cen nemovitostí nebo jednoduše proto, že se snaží stihnout dokončení stavebních prací ještě před rokem 2007, kdy bude zvýšena DPH na stavební práce určené pro bydlení. Vysoké tempo růstu stavebnictví by tedy mělo vydržet i v následujících měsících. Markéta Šichtařová