Česká republika je ode dnešního dne opticky bohatší. Alespoň nám to tvrdí statistický úřad, který zveřejnil rozsáhlou revizi hrubého domácího produktu (HDP). Výše HDP se po použití nové metodiky náhle zvýšila o 8,1% v roce 2000, o 6,8% v roce 2001 a o 5,8% v roce 2002. Tím jsme se zároveň o několik procent přiblížili průměrné úrovni EU. Zatímco před revizí se HDP na hlavu přepočítaný pomocí parity kupní síly pohyboval jen těsně nad 60% EU, nyní je to již přibližně 64%. Revidované HDP sice naši ekonomiku popisuje jako bohatší a větší, ve skutečnosti se ale nezměnilo vůbec nic. Celý rozruch je způsoben jen tím, že do statistiky se od nynějška započítává více položek, které se až dosud neuvažovaly. Ovšem žádná nová hodnota vytvořena nebyla. Navzdory tomu, že změna je jen optická, bude mít pro celou ekonomiku dalekosáhlé důsledky. Především na výši HDP je založena řada ukazatelů, které ovlivňují naše státní finance. Příkladem mohou být naše příspěvky do Evropské unie. Protože máme vyšší HDP, budeme také muset EU více platit. EU budeme nejen platit, ale také budeme mít nárok na příspěvky od ní v podobě tzv. strukturálních fondů. Jenomže i tady se naše pozice díky kouzlům se statistikou zhoršila. Většina našich regionů sice na strukturální fondy stále dosáhne, ale ke kritické hranici, kdy od nich budou "odstřiženy", se přiblíží dříve, než by tomu bylo bez revize HDP. Naše finanční situace se však neztíží jen ve vztahu k EU. Řada resortů má svoje výdaje také vztažené k HDP. Takže od nynějška je pravděpodobné, že budeme muset vydávat více například na armádu. Revize má samozřejmě i některé kladné stánky. Například po dnešku náhle plníme lépe Maastrichtská kritéria nezbytná pro přijetí eura, která stanovují, jak velký smí být veřejný dluh ve vztahu k HDP. Zatímco ještě před revizí jsme mohli tvrdit, že v roce 2002 dosahoval deficit veřejných financí (podle metodiky ESA) 6,7% HDP, nyní pro stejný rok poklesl jen na 6,3%. Díky rychlejšímu plnění kritérií bychom tak teoreticky mohli přijmout euro o celý rok dříve, než se až dosud zdálo. Podobně vláda bude mít daleko snazší pozici při plnění cílů, které si vytýčila v reformě veřejných financí. Statistika totiž udělá velký kus práce za ní. Česká koruna i dnes oslabovala a v jednu chvíli se kurz pohyboval dokonce kolem 32,17 korun za euro. Ačkoliv vesměs všechny domácí faktory mluví ve prospěch silnější koruny, situace na polském devizovém trhu, která nemá daleko k panice a způsobuje prudké oslabování zlotého, působí negativně i na ostatní měny v regionu včetně české koruny. V okamžiku, kdy se situace v Polsku uklidní, začne koruna znatelně posilovat a korigovat své nynější ztráty. Markéta Šichtařová