Koruna se po několikadenní nervozitě zklidnila. Po celý den se díky tomu držela v relativně úzkém pásmu od 32,02 až 32,12 za euro. V průběhu dopoledne jsme ještě na trhu cítili dozvuky včerejšího schválení zákonů souvisejících s reformou veřejných financí, což koruně pomohlo k mírně silnějším hodnotám. Odpoledne se ale posilování zastavilo s tím, jak spekulanti uzavírali své pozice před blížícím se víkendem. Koruna proto nakonec za nedostatku nových klíčových informací umazala část svých dopoledních zisků. Očekáváme, že i v nejbližších dnech bude převládat mírně se zlepšující sentiment, což by mělo domácí měnu v průběhu týdne poslat opět pod úroveň 32 korun za euro. Pravděpodobně nejzajímavější zprávou dne bylo to, že zatímco podnikatelé v červenci nezměnili svůj názor na ekonomiku a její budoucí vývoj, spotřebitelé začali vidět svou budoucnost černě. Spotřebitelská důvěra se tak propadla na své tříleté minimum. Důvodů, proč jsou spotřebitelé náhle pesimističtější než podniky, je několik. Asi nejdůležitějším faktorem, který výrazně indikátor spotřebitelské důvěry ovlivnil, bylo to, že šetření probíhalo krátce před projednáváním zákonů spojených s reformou veřejných financí. Ta přinese spotřebitelům řadu nepříjemných změn, jako je např. vyšší DPH u některých služeb. Veřejnost proto začala vnímat svou budoucnost více pesimisticky než v minulosti a pravděpodobně teprve nyní si začala přesně uvědomovat, co vše pro ni bude reforma znamenat. Svou roli ale sehrálo i to, že spotřebitelé byli dotazováni na očekávaný vývoj za 12 měsíců, zatímco podniky na období 3 a 6 měsíců. Reforma přitom má být odstartována až počátkem příštího roku, a proto se nemohla v odpovědích podniků plně projevit. I podniky budou ale reformou negativně zasaženy. To se projeví krom jiného i v tržbách. Díky vyšším daním dojde totiž v ekonomice k dočasnému zvýšení inflace, což se projeví v pomalejším růstu reálných mezd. Ty přitom patří v dlouhodobém pohledu mezi hlavní faktory ovlivňující tempo růstu maloobchodních tržeb a tedy i zisků prodejců. Toho si je vědoma i vláda a vyzývá proto k ještě nižším úrokovým sazbám, které by mohly skrze vyšší objem úvěrů spotřebu oživit. Průzkum dále odhalil, že se lidé začali opět více bát nezaměstnanosti. To je podle nás správná obava, protože očekáváme, že počátkem roku dosáhne míra nezaměstnanosti svého nového rekordu kolem 10,5%. Strach z nezaměstnanosti je podle nás i v pozadí často zmiňovaného rozhodnutí spotřebitelů více spořit. Důvodem je strach z toho, že i oni se by se mohli zařadit do armády více než půl milionu nezaměstnaných. Vladimír Pikora