Česká koruna stále dokazuje, že je na pokraji zájmu investorů. Po včerejším skokovém zpevnění pod 32,50 korun za euro poté, co byly zveřejněny přívětivé zprávy o vývoji zahraničního obchodu, se dnes navrátila k nejasnému trendu a opět několik haléřů k euru ztratila. Ponecháváme tedy beze změny naši prognózu, že několik dalších týdnů bude ve znamení bezcílného kolísání v širokém pásmu kolem úrovně 32,50 CZK / EUR. Pro konec roku platí prognóza 32 korun za euro. Beze změny také zůstává po dnešním zasedání České národní banky (ČNB) naše prognóza, že se pomalu schyluje ke zvýšení úrokových sazeb. ČNB o nastavení úrokových sazeb jednala již dnes, ale podle očekávání je prozatím ponechala beze změny. Období stability úrokových sazeb by však mělo skončit již letos v létě. Na konci roku by pak klíčová úroková sazba centrální banky, 2-týdenní reposazba, mohla vyšplhat z dnešních 2,00% až na 2,50%. Komerční banky však rozhodně nebudou čekat, až k nárůstu úrokových sazeb zavelí sama ČNB. Namísto toho budou plíživě zdražovat své úvěry již nyní. Čím déle bude potenciální dlužník se žádostí o úvěr čekat, tím dráž ho nakonec získá. Nabízí se tedy otázka, zda si případný úvěr proti nárůstu úrokových sazeb zajistit, popřípadě na jak dlouho. Banky obvykle nabízí různé typy fixace úrokových sazeb, od jednoho roku až po několik let. Ovšem tak jako se v ekonomice střídá hospodářský růst se zpomalením, vyšší inflace s nižší inflací, tak se také střídá období vyšší a nižších úrokových sazeb. Z toho plyne, že nemá smysl zafixovat si úrokové sazby například z hypotéky na příliš dlouhou dobu, protože po čase i tržní úrokové sazby opět poklesnou. Podle našeho názoru se nyní vyplatí fixace úrokových sazeb zhruba na 5 let. Ovšem to je velmi orientační doba, protože samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách u konkrétního úvěru. Český statistický úřad dnes zveřejnil velmi zajímavou statistiku o tom, jak se vyvíjí důvěra domácích subjektů v českou ekonomiku. Čtení je to nadmíru zajímavé. Zatímco podnikatelé a obzvláště pak průmyslové podniky hodnotí budoucí vyhlídky ekonomiky poměrně růžově, spotřebitelé mají přesně opačný názor. Na tom není nic překvapivého. Podniky cítí, že poptávka po jejich výrobcích zejména ze zotavujícího se zahraničí stoupá. Naproti tomu spotřebitelé mají strach z rekordně vysoké nezaměstnanost, která v lednu dosáhla historických 10,8%. Mnoho lidí počítá s jejím dalším nárůstem a spotřebitelská důvěra je tak na čtyřletém minimu. Ovšem právě to je poměrně zajímavé. My totiž doufáme, že se respondenti mýlí. Podle našich odhadů by se právě nyní měl trend v nezaměstnanosti zlomit a počet lidí bez práce by měl postupně pomalu klesat. Markéta Šichtařová