Koruna dnes umazala své páteční ztráty. Z ranních hodnot kolem 32,16 CZK/EUR se v průběhu dne dostala až na 32,05 CZK/EUR. Zde se posilování zastavilo a pozdě odpoledne se koruna pohybovala kolem 32,08 CZK/EUR. Za tímto vývojem stálo několik faktorů. Předně to byl polský zlotý, který dnes přestal oslabovat, čímž otevřel dveře lepšímu sentimentu na středoevropských trzích. Druhým důvodem byly technické faktory. Zítra nás totiž čeká státní svátek, což znamená, že budou domácí trhy zavřeny. Takovéto události vždy mírně sníží aktivitu na trhu. Při nižší likviditě je snazší zvrátit krátkodobý vývoj kurzu. Vývoj v následujících dnech by měl z velké míry záviset na dalším vývoji zlotého. Pokud zlotý dále neoslabí, má kurz domácí měny šanci na návrat pod 32 korun za euro. Zajímavý vývoj byl dnes i na euro-dolarovém trhu, kde euro mírně ztrácelo. Důvodů bylo opět několik. Někteří investoři ztratili s jednotnou evropskou měnou trpělivost, když se jí již po třetí v tomto měsíci nepodařilo dlouhodobě překonat úroveň 1,18 dolaru za euro. Krom toho se blíží zveřejnění amerického hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí. V průměru se očekává růst kolem 6%. Takto silný růst by byl jistě důvod k posílení. Někteří investoři ho proto pro jistotu již začali do kurzu částečně započítávat. Podíváme-li se na dolar z většího nadhledu, je vidět, jak se po celý říjen vlní nedaleko úrovně 1,17 za euro. Od hodnot kolem 1,16 se odrazí a spěchá k 1,18, kde dlouho nesetrvá a opět se vrací. Dolar si tak podle nás hledá nový trend. Investoři si stále nejsou jisti, zda současný vývoj největší ekonomiky světa vydrží delší dobu. Blížící se HDP jim napoví a velmi pravděpodobně dolaru pomůže. Nepomůže mu ale příliš, protože většímu posílení bude bránit špatný stav platební bilance. Podle dnes zveřejněných ukazatelů, poklesla důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku. Spotřebitelé jsou pesimističtí s tím, jak očekávají růst cen. Z toho důvodu také očekávají, že budou nakupovat méně zboží dlouhodobé spotřeby. To je podle nás zcela racionální a správné očekávání. Vyšší inflace se spolu s přistřižením podnikových i veřejných rozpočtů opravdu projeví ve zpomalení tempa růstu reálných mezd. Důsledkem pak bude samozřejmě i nižší růst spotřeby. Zcela racionální je i to, že lidé hodlají v budoucnu méně spořit. Proti úsporám bude svědčit vyšší inflace a pravděpodobně po dlouhou dobu nezměněné úrokové sazby centrální banky. Lidé proto chtějí své peníze raději investovat. Podle dnešní statistiky uvažují především o investici do bydlení a automobilu. Obáváme se ale, že zejména u bytů jsou ceny často nadhodnoceny. Vladimír Pikora