Česká koruna dnes na výsledky referenda nikterak nereagovala. Téměř se totiž nelišily od očekávání. Nesplnila se tak očekávání některých spekulantů, kteří v naději na tučné kurzové zisky po skončení referenda nakoupili koruny za eura. Když se hned po ránu ukázalo, že reakce koruny je jen velmi vlažná, zklamaní spekulanti se korun opět zbavili. Tyto výprodeje korun a uzavírání spekulativních pozic, které nepřinesly zisk, pak dokonce v odpoledních hodinách kurz koruny k euru mírně oslabily v rámci několika haléřů. Nicméně poté, co neúspěšní spekulanti své výprodeje měny ukončí, koruna se vrátí opět do starých kolejí. Po zbytek týdne by tedy měla zůstat spíše stabilní nebo jen velmi mírně posilovat. Státní dluh České republiky vzrostl v prvním čtvrtletí tohoto roku na 429,1 miliardy korun. Na konci loňského roku přitom činil jen 395,9 miliardy. Dlužíme tak více nejen do zahraničí, ale i především sami sobě. Naše závazky se totiž vůči zahraničním subjektům zvýšily jen o 3,3 miliardy, zatímco takzvaný vnitřní dluh se nafouknul o celých 30 miliard. Těmto číslům můžeme rozumět tak, že státní rozpočet vykazuje rok od roku větší deficity a tyto deficity je potřeba nějak pokrýt. Jinými slovy, vláda si musí půjčovat na to, aby si mohla dovolit větší výdaje ze státního rozpočtu než jsou vládní příjmy. A půjčuje si především prostřednictvím státních dluhopisů. Věřiteli vlády se pak stává každý, kdo si takový státní dluhopis koupí. V současnosti půjčují vládě formou nákupu dluhopisů zejména banky nebo pojišťovny, ale v menším měřítku dluhopisy nakupují i drobní střadatelé. V současné době je vláda ve velmi výhodné situaci, pokud si chce formou státních dluhopisů půjčit. Jejich cena je totiž nejvyšší v historii České republiky a úrok, který vláda za svou půjčku platí, je naopak nejmenší. V tom se ale skrývá nebezpečí pro budoucnost. Úroky nebudou nízké pořád a v budoucnu se může vydávání státních dluhopisů značně prodražit. Navíc investoři nemusí být ochotni vládě půjčovat donekonečna. V těch zemích, kde investoři dospějí k názoru, že vláda si stále jen půjčuje ale projevuje jen malou ochotu svůj dluh splácet, může dojít i k měnové krizi. Od tohoto katastrofického scénáře jsme sice stále ještě na hony vzdáleni, nicméně i u nás je vývoj varující. V současnosti není ani tak alarmující výše dluhu, jako tempo jeho růstu. Přitom právě ve středu bude vláda jednat o další podobě veřejných financí. Markéta Šichtařová