Česká národní banka dnes bez pochyby udělala jedno z nejvíce šokujících rozhodnutí za poslední roky. Od jejího dnešního pravidelného měsíčního zasedání bankovní rady, kde se diskutovalo o nastavení měnové politiky, někteří (avšak zdaleka ne všichni) ekonomové očekávali, že by mohlo dojít ke slovní nebo skutečné intervenci proti koruně. Kromě této případné akce na devizovém trhu se však nečekalo žádné rozhodnutí ohledně úrokových sazeb. Shodli se na tom VŠICHNI analytici v České republice oslovení v průzkumu agentury Reuters. Důvodem k takovým očekáváním byly jednak mnohé výroky představitelů ČNB z poslední doby, které označovaly aktuální nastavení sazeb za adekvátní, jednak i mnohé inflační prognózy počítající s výrazným nárůstem inflace od července tohoto roku. K intervenci nedošlo. Ve 14:00 však ČNB oznámila šokující rozhodnutí: oficiální úrokové sazby (14 denní reposazba) se snižují o 50 bazických bodů ze 4,25 na 3,75%. Nikoliv tedy "jen" o obvyklých 25 bodů, ale dokonce dvakrát více. ČNB tak následovala polskou centrální banku, která chvíli před ní sazby také snížila. Toto rozhodnutí hodnotíme nejen jako neuvěřitelné překvapení, ale i jako poněkud nepochopitelné. Je sice poměrně jasné, jaké důvody k němu ČNB vedly, my se však domníváme, že argumenty proti němu v tuto chvíli převažovaly. Pokud jde o důvody pro toto rozhodnutí, stojí za ním především snaha změkčit měnové podmínky, které se dosud spontánně zpřísňovaly díky silné koruně (zbývá nám než doufat, že v tuto chvíli ČNB pouze nepodlehla tlaku exportních lobbystů). Další snížení úrokového diferenciálu vůči zahraničí (sazby ECB v současnosti dosahují 3,25% a Fedu 1,75%)a tak odrazení těch málo zbývajících spekulantů na úrokový diferenciál, kteří stále ještě nepatrně přispívali k posilování koruny, bylo dalším a souvisejícím důvodem. Třetím a také souvisejícím důvodem, protože opět je ve jmenovateli silná koruna, je snaha docílit nízkých sazeb do budoucna kvůli sterilizaci případných intervencí. Naproti těmto motivům ČNB však stojí i silné argumenty proti takovému rozhodnutí. Především jsou to již zmiňované prognózy naznačující, že inflace v druhé polovině roku opět poroste. Podle našeho odhadu dosáhne na konci roku 4,1%, což je více, než dnes. Velmi se obáváme, že první nárůst inflačních čísel podobně jako tomu bylo v létě loňského roku vystraší centrální bankéře a ti opět začnou sazby zvyšovat ve snaze proti růstu cenové hladiny bojovat. Takové "fine tuning" však není politikou, která se v jednadvacátém století ještě dala označit za moderní. Jediným jejím efektem je naprostá destabilizace finančních trhů. To už se ostatně centrální bance podařilo dnes. Její překvapivý krok není možno označit jinak, než jako snahu srazit korunu k nižším hodnotám za cenu naprostého obětování stability peněžního trhu. V reakci na něj totiž nejen že prudce poklesnou krátkodobé mezibankovní sazby, ale i skokově spadnou dolů výnosy především krátkodobějších dluhopisů. ČNB jen potvrdila svou pověst chronického plavce proti proudu. Zatímco ostatní centrální banky ve světě již postupně začínají zvyšovat své sazby v rámci očekávání ekonomického i inflačního růstu, česká centrální banka jedná přesně opačně. Navíc jsou její rozhodnutí také v rozporu se světovým trendem naprosto nepredikovatelná a tím pádem vzbuzující nežádoucí turbulence na finančních trzích. Koruna skutečně okamžitě oslabila, ale zatím nikoliv výrazně. Oslabování bude zřejmě pokračovat i v následujících dnech. Tak by se však stalo i bez centrální banky viz náš včerejší Finanční deník. Domníváme se, že jediným jednáním, které by nyní mohlo toto rozhodnutí o snížení sazeb alespoň trochu ospravedlnit, je skutečně neústupný boj proti koruně podpořený masivními intervencemi, pokud to ještě bude třeba. Když už totiž ČNB vytáhla do boje proti koruně takovýmto nešťastným způsobem, pak by alespoň měl být dotažen do konce. Jinak totiž nezbude než konstatovat, že vysoké náklady nejsou doprovázeny žádnými výnosy a centrální bankéři se jen hrají s ekonomikou.