Euro dnes pokračovalo v oslabování vůči dolaru. Není se přitom čemu divit, když z Evropy přicházejí samé špatné zprávy. Průmyslová aktivita v eurozóně poklesla v květnu na 16 měsíční minimum, což je větší pokles, než se očekávalo. Zároveň došlo i k poklesu nových zakázek, což naznačuje, že změna trendu není na obzoru. Kromě toho dnes zveřejněný index podnikatelského klimatu v eurozóně vykázal nejhorší výsledky za posledních 15 měsíců. Společným jmenovatelem všech těchto neduhů slabé ekonomiky je rychle posilující euro, které si od začátku roku stihlo k dolaru připsat 13%. Eurozóna tak na vlastní kůži poznává to, co ČR zažila před rokem, kdy koruna prudce posilovala vůči jednotné evropské měně. To znamená zlevnění importů a zdražení exportů na světových trzích. Za silným eurem přitom nestojí dobré makroekonomické výsledky, ale především slabost Ameriky a úrokový diferenciál. Zatímco sílu Ameriky Evropa neovlivní, s tučným úrokovým diferenciálem by ECB mohla skoncovat již tento čtvrtek. Silným argumentem pro snížení úrokových sazeb bude dnes zveřejněná inflace. Ta totiž poprvé od června 2002 sklouzla do cílovaného inflačního pásma centrální banky. Výhled inflace do budoucna je přitom příznivý. Pravděpodobnost snížení úrokových sazeb o 50 bodů se díky tomu v našich očích dále zvýšila. Pokud by ECB snížila úrokové sazby o 50 bodů, byl by úrokový diferenciál vůči americkému dolaru výrazně snížen, což by pravděpodobně zastavilo či alespoň zpomalilo tempo posilování eura k dolaru a přineslo tak částečnou úlevu evropskému průmyslu. Zároveň by tím pokleslo i riziko nevítané deflace v Německu. Snížení sazeb ECB by mělo dopad i na středoevropské trhy. Koruna by byla náhle lépe úročená nežli euro, což by znamenalo mírný příliv spekulativního kapitálu. Na první pohled by se mohlo zdát, že půl procenta není mnoho. Vezmeme-li ale v úvahu, jak málo riziková je koruna v očích nadnárodních investorů v porovnání s jinými rozvíjejícími se trhy, je to výnos velmi zajímavý. Prostor pro posílení koruny v následujících dnech se tak rozevírá. Velkou roli ale sehrají i další faktory. Jedním z nich budou výsledky platební bilance. Zde je ovšem velkou neznámou, nakolik budou investoři k těmto statistikám přihlížet, když je u nás vývoj zahraničního obchodu tak často revidován. Obáváme se totiž, že mnozí z nich budou zcela ignorovat fakt, že platební bilanci zveřejňuje jiná instituce než pravidelné výsledky zahraničního obchodu. Devizový trh v celém regionu bude také ovlivňován blížícím se referendem v Polsku. To vše bude zvyšovat nejistotu na trhu, jejímž výsledkem bude vyšší vrtkavost kurzu. Vladimír Pikora