Česká koruna dnes vůči euru oslabovala stejně jako polský zlotý či maďarský forint. S výjimkou Slovenska panoval na středoevropských devizových trzích negativní sentiment. Ani rychlý růst českého průmyslu nedokázal tento negativní regionální trend přetlačit. Růst průmyslové výroby v porovnání s předešlými měsíci nabral dech, když se produkce v meziročním srovnání zvýšila o úctyhodných 7%. Za celý první kvartál letošního roku díky tomu průmyslová výroba vzrostla o 6,3%. Tržby v daném období rychlý růst výroby dokonce předhonily, když si připsaly 6,7%. Průmyslu se tak podařilo růst rychleji než zbytku ekonomiky. Produktivita práce vzrostla o 9,5%, zatímco mzdy se zvýšily jen o 4,5%. To jednoznačně ukazuje, že se průmysl dobře vyrovnal s nepříznivým vývojem v sousedním stagnujícím Německu. Důvodem, proč se obchodování na Slovensku nevyvíjelo stejně jako u nás, bylo blížící se referendum. Investoři si od kladného referenda slibují, že se na trhu sníží riziková prémie, která korunu dlouhodobě znehodnocuje. Koruna díky tomu v posledních dvou dnech posílila opět k psychologické hranici 41,00 SKK/EUR. V dalším prudkém posilování jí ale brání centrální banka, která počátkem měsíce proti silné měně intervenovala. Nezůstalo však jen u intervencí. Dalším nástrojem, který měl oslabit korunu, bylo odmítnutí některých nabídek v pravidelném repo tendru. To vedlo dočasně ke zvýšení likvidity na trhu a poklesu mezibankovních úrokových sazeb, čímž se dále snížila atraktivita slovenské koruny. Přesto všechno se ale domníváme, že slovenská koruna bude dále pomalu sílit s tím, jak na trhu zavládne euforie. Centrální banka pak nakonec bude nejspíš donucena přece jen snížit své úrokové sazby. Domníváme se, že Slovensko je dobrou ukázkou toho, co by nás ohledně měnového kurzu mohlo těsně před referendem čekat. U nás se ale díky nízkým úrokovým sazbám tento referendový efekt pravděpodobně neprojeví v plné míře a posílení měny bude méně výrazné. Slovensko nám může být kromě referenda dobrým příkladem i v tom, jaké důsledky s sebou přinese zvýšení nepřímých daní. Jak jsme již tento týden psali, vyšší daně se projeví ve vyšší inflaci. Ta sníží růst reálných mezd a to se projeví ve spotřebě. Důkazem této kauzality je Slovensko, kde počátkem letošního roku došlo ke zvýšení daní a deregulaci některých cen. V důsledku toho mzdy v průmyslu v březnu poklesly o 2,7% a maloobchodní tržby o 11,8%. U nás pravděpodobně nedojde k tak prudkému růstu cen, a proto nebude propad tržeb a mezd tak prudký. I tak je ale jasné, že nezbytná reforma veřejných financí nebude patřit ke stimulům hospodářského růstu v krátkém období. Vladimír Pikora