Zatímco v České republice a Polsku včera centrální banky snížily úrokové sazby o 50 bodů, na Slovensku Slovenská národní banka (NBS) posunula úrokové sazby o stejné množství v opačném směru. Klíčová dvoutýdenní úroková sazba tak od zítřka vzroste ze současných 7,75% na 8,25%. Stejně jako v ČR i na Slovensku byl trh tímto rozhodnutím překvapen. Současná situace na Slovensku je totiž taková, že inflace, ať už je vyjádřená indexem CPI nebo PPI, dosáhla svého historického minima. Zatímco ještě v červenci 2001 dosahovala spotřebitelská inflace 8,0%, poslední statistika z března 2002 ukazuje, že index poklesl již na neuvěřitelných 3,6% meziročně. V příštích třech měsících podle našich prognóz přitom bude dále klesat. Toto je však pro NBS asi málo podstatné a tak již dlouhou dobu raději upírá zrak k deficitu zahraničního obchodu, který v roce 2001 dosáhl rekordní výše 103,2 miliardy slovenských korun, což představuje dva a půl násobek schodku z roku 2000. Všichni hráči na trhu tak postupně přestávali sledovat vývoj inflace a zaměřili se na zahraniční obchod, protože věděli, že ve chvíli, kdy schodek začne klesat, bude moci centrální banka snížit sazby, protože inflační výhled je příznivý. Kromě zahraničního obchodu poukazovala centrální banka již delší dobu i na nezdravý vývoj veřejných financí. Tuto obavu včera podpořilo prohlášení ministerstva financí, že by schodek veřejných financí mohl vzrůst z plánovaných 3,5% až na 4,8% HDP. Slovensko se přitom MMF zavázalo udržet schodek rozpočtu pod kritickými 3,5%. Centrální banka se tak evidentně lekla dvojího deficitu a snaží se vysokými úrokovými sazbami snížit domácí poptávku, čímž také potlačí poptávku po importech dolů. Na druhou stranu stlačí také celou ekonomiku. Zvýšení úrokových sazeb také povede k růstu úrokového diferenciálu nejen vůči hlavním světovým ekonomikám ale i vůči sousedům. Porovnáme-li např. dvoutýdenní repo sazbu v ČR (3,75%) a na Slovensku (8,25%), vidíme, že je to rozdíl 450 bodů. Pro nadnárodní investory je pak samozřejmě zajímavé investovat do slovenských aktiv, protože jim investice vynese víc než dvojnásobek. Silná poptávka tak nedovolí po nedávném strmém posílení nadhodnocené koruně oslabit (po oznámení této zprávy koruna ihned posílila o 12 haléřů). To by přitom bylo pro slovenskou ekonomiku nyní nejdůležitější, protože slabší koruna by znamenala růst exportu doprovázeného poklesem importu a zároveň vyšší zisky exportérů, což by se odrazilo ve vyšších vybraných daních a nižším schodku rozpočtu, čímž by byly částečně vyřešeny oba problémy. Sečteno a podtrženo, NBS svým rozhodnutím způsobí víc škody než užitku. Zatímco centrálním bankéřům v ČR silná koruna vadí, na Slovensku ne.