Podle dnes zveřejněných statistik vzrostla v červenci průmyslová výroba oproti předešlému roku o 4,8%. Tempo růstu průmyslu tak v porovnání s červnem mírně zpomalilo. Za pomalejším růstem stojí podle nás především hospodářské problémy našich západoevpropských obchodních partnerů. Slabá zahraniční poptávka nutí výrobce k reorganizaci výroby, což se projevuje v mohutném propouštění. Jen za posledních 12 měsíců ztratilo v průmyslu práci více než 43 tisíc lidí. Průmysl proto můžeme označit za jeden z hlavních zdrojů nezaměstnanosti. Propouštění s sebou ale na druhou stranu přináší i rostoucí produktivitu práce, což umožňuje průmyslovým podnikům přežít i za současné nepříznivé situace na světových trzích. Mezi odvětví, kterým se v současnosti nejvíce daří, patří výroba a oprava strojů a zařízení. Mezi dynamická odvětví se ale nově zařadila také výroba papíru a výrobků z papíru, dále vydavatelství a tisk. Problematickým odvětvím stále zůstává kvůli silné asijské konkurenci výroba textilu. Statistika byla sice mírně horší, než se na trhu očekávalo, ale na kurz koruny neměla zásadní vliv. Ráno jsme na trhu viděli vyšší poptávku po euru, což kurz mírně oslabilo, ale již odpoledne se situace změnila a koruna se začala vracet k ranním hodnotám. Již mnoho týdnů slábnoucí koruna začala pravděpodobně dělat vrásky na čele centrálním bankéřům. Jeden ze členů bankovní rady totiž dnes prohlásil, že koruna by mohla být důvodem ke znepokojení, kdyby politická nestabilita vyvolala prudké oslabení měny. Došlo by tak totiž k výraznému zvýšení inflačních tlaků. Z pohledu veřejnosti je ale asi důležitější, že prudké oslabení koruny by se také negativně projevilo v hospodářských výsledcích některých importérů či např. cestovních kanceláří. Případný pád vlády by se ale v kurzu projevil i dlouhodobě, protože by se tím s velkou pravděpodobností odložil i náš plánovaný vstup do eurozóny. Nové volby a příprava parlamentem průchozí reformy by vstup oddálila nejméně o jeden či dva roky a tlak na dlouhodobé posílení koruny by tak dočasně vyprchal. Přijetí eura by se posunulo na roky 2011 až 2013. Euro bychom proto přijali pravděpodobně jako poslední země střední Evropy. Investoři jsou však většinou optimističtější a věří, že reforma projde a že vláda přežije. Politické riziko by v takovém případě v posledních měsících roku zmizelo a koruna by mohla začít opět posilovat. Kurz by se rychle sklouzl pod 32,00 CZK/EUR a postupně by směřoval až k 31,00 CZK/EUR. Dlouhodobý trend koruny by tím pádem zůstal zachován. Tempo posilování by v tomto případě ale záleželo na podobě schválené reformy. Čím měkčí a tedy méně účinná by reforma byla, tím by bylo posilování méně razantní. Vladimír Pikora