Hodně se dnes mluví o silné koruně. Jedni si ji chválí, jiní zatracují. Pokud jsme tedy před časem odolali nabídkám na spekulace s devizami, udělali jsme dobře. Spekulativní přesuny korun do deviz jsou pro drobné investory velmi riskantní. Potvrzuje to ostatně i nedávná série intervencí ČNB, kdy se ji nepodařilo posilování české měny zvrátit. Intervence nejenže potvrdily poučky o jejich krátkodobé účinnosti, ale navíc přilákaly na český trh spekulanty, kteří si na účet ČNB dokázali slušně přivydělat. Odhaduje se, že už částka 100 miliónů eur, což není pro silné finanční hráče nic moc, dokáže ovlivnit kurs koruny o deset haléřů. Co potom drobný investor? Vysoké výnosy ale nemůžeme očekávat ani u samotných devizových termínovaných vkladů, protože jejich úrokové sazby jsou odvozeny od mezibankovních výpůjčních sazeb v minulém roce. A ty, jak dobře víme, prudce poklesly po té, když se centrální banky po celém světě pokoušely pomoci svým vadnoucím ekonomikám. Jak tedy naložit se sílící korunou, respektive jak nejlépe a nejlukrativněji využít stávající situaci? Nejlepší bude využít ji k výhodnému nákupu eur na dovolenou. Výhodný směnný kurs koruny vůči euru nabízí příležitost ušetřit při výměně valut oproti loňskému roku zhruba deset i více procent. V případě dolaru je směnná relace ještě o trochu výhodnější. A to už stojí za to - a nemusíme zatím ani příliš spěchat. Takže otázka - s ohledem na silnou korunu - už nezní jak situaci využít, ale kdy? Především se domnívám, že výraznější změnu současného trendu nelze v blízké budoucnosti očekávat (příliv zahraničních investic je natolik silný, že zvrat u eura nad 31 Kč a amerického dolaru nad 36 Kč je téměř nemyslitelný). Maximálně může dojít ke zpomalení posilování koruny nebo ke stagnaci. V tomto světle se tedy zdá nejrozumnější využít silné měny k nákupu eur na dovolenou, a to někdy tak na přelomu května a června. Abychom ovšem byli korektní, patří se zmínit i názor ČNB, respektive jejího guvernéra (i když jejich očekávání a opatření zatím vyznívala naprázdno). Ten zastává opačný názor a považuje současnou nadhodnocenou korunu za spekulační bublinu, která hrozí prudkým a náhlým splasknutím. Zdůvodnění nachází v zaostávání reálné ekonomiky (hospodářství a produktivita práce nerostou, vzhledem k sílící koruně dostatečně rychlým tempem) a měnící se struktuře zahraničních investic (stále vyšší procento tvoří reinvestice z dosaženého zisku). Osobně se však v krátkodobém horizontu domnívám, že za těmito slovy stojí spíš snaha oslabit nadměrný optimismus na devizových trzích a zabránit tak dalšímu posilování, než přespříliš velké obavy ze splasknutí devizové bubliny.