Obchodování s korunou je dnes v porovnání s předešlými dny velmi klidné. Kurz se po celý den drží v relativně úzkém rozmezí 32,01 až 32,10 CZK/EUR. Dopoledne jsme byli svědky toho, jak se obchodníci připravovali na útok na psychologickou hranici 32 korun za euro. K útoku nakonec nedošlo. Spekulanti ztratili kuráž a domácí měna těsně před metou 32 korun za euro změnila svůj směr a začala se vracet k otevíracím hodnotám. Kurz tak zůstává v zásadě nezměněn. Na korunu nyní působí příznivě středoevropských sentiment. Z okolních měn oslabuje jen slovenská koruna, v jejíž hodnotě se negativně odráží blížící se hlasovaní o statním rozpočtu. Situace v Maďarsku se po nedávné krizi začíná uklidňovat, což otevírá prostor pro středoevropské měny k posílení. Domníváme se proto, že je jen otázkou času než se spekulanti znovu pokusí atakovat úroveň 32 korun za euro. Zatímco se kurz koruny k euru příliš neměnil, k dolaru tomu bylo přesně obráceně. Brzo ráno koruna oslabila, ale ještě v průběhu dne veškeré ztráty umazala a dokonce opět prolomila hranici 26,20 CZK/USD a směřovala ke svému více než sedmiletému maximu. Důvodem byl vývoj na eurodolarovém trhu, kde se euro opět přiblížilo své nejsilnější hodnotě od svého vzniku. Pokud by se euru podařilo tuto hranici překonat, zastaví se pravděpodobně až na úrovni 1,25 dolaru za euro. To by znamenalo, že by se kurz koruny k dolaru pohyboval kolem 25,60 CZK/USD. To by byl nejsilnější kurz koruny od poloviny roku 1995. Další posílení koruny vůči dolaru by se projevilo pokračujícím poklesem cen elektroniky a dalšího zboží, které obvykle nakupujeme za dolary. Slabý dolar s sebou ale přinese i problémy. Za největší riziko považujeme to, že by mohl zpomalit zotavování hospodářství v západní Evropě, což by ve svém důsledku mohlo brzdit také růst českého hospodářství. Koruna nikterak nereagovala na nové příznivé statistiky. Stavební výroba se v říjnu zvýšila o 12,1%, což je v porovnání s loňskými 3,5% velmi dobrý výsledek. Rychlé tempo růstu stavebnictví je v posledních měsících dáno souhrou několika faktorů. Jedná se zejména o nízké úrokové sazby, které podporují jak investice do bytů, tak i investice do výrobních kapacit podniků. Krom toho se stále projevuje dopad loňských povodní, když se ještě někde opravuje. Navíc neplátci DPH se snaží stihnout úpravy nebytových prostor ještě před naším vstupem do Evropské unie v květnu 2004. V meziročním porovnání stoupl objem poskytnutých hypoték o více než 50%. Takto vysoký nárůst ovšem není dán jen nízkými úroky, ale i tím, že výrazně vzrostly reálné příjmy pracujících. Stále více lidí si tak může dovolit splácet hypotéku. Vladimír Pikora