Finanční trhy byly dnes zahlceny novými makroekonomickými ukazateli. Statistika odhalila, že deflace v dubnu polevila z 0,4% na pouhých 0,1%. Podle posledních trendů v jednotlivých složkách se přitom zdá, že již v červnu přejde deflace do inflace. Spolu s poklesem deflace došlo i k poklesu míry nezaměstnanosti z 10,0% na 9,6%. Každého, kdo by se chtěl z této zprávy radovat, musíme ale upozornit, že se jedná jen o sezónní zlepšení a že brzo vyprchá. Problém nezaměstnanosti je totiž dlouhodobý a tkví v její struktuře a pomalém růstu ekonomiky. Naše otevřená ekonomika je velmi citlivá na vývoj v zahraničí. Dokud nepoklesne počet nezaměstnaných v Německu, který je nejvyšší od Druhé světové války, nedojde k poklesu počtu nezaměstnaných ani u nás. Očekáváme přitom, že v Německu dojde k oživení až v roce 2004. Koncem letošního roku bude proto míra nezaměstnanosti směřovat opět k 10,0%. Finanční trhy dnes však daleko netrpělivěji než statistiky očekávaly upřesnění návrhu reformy veřejných financí, které by mělo být dnes odpoledne zveřejněno. Podle informací, které doposud prosákly na veřejnost, se však zdá, že reforma bude daleko mírnější než se původně očekávalo. Obáváme se proto, že přijetí eura se oddálí do vzdálenější budoucnosti. V současnosti se nám tak zdá být rok 2010 pro přijetí eura nejpravděpodobnější. Asi nejpodstatnější dosud známou informací je to, že vláda počítá s razantnějším snižování daní z příjmu právnických osob. Bohužel se bude jednat o snižování postupné, které skončí jen na 24%, což bude v porovnání s okolními kandidátskými státy stále nedostatečné. Snížení daní není potřeba jen kvůli konkurenceschopnosti, ale i kvůli hospodářskému růstu. Vládní škrty ve výdajích a plánované zvyšování některých daní totiž vyústí ve zpomalení růstu spotřeby vlády i domácností, což bude zpomalovat celkový růst hrubého domácího produktu. Pokud by nedošlo k oživení v zemích EU, bude ekonomika potřebovat stimul v podobě nižších daní z příjmů právnických osob. Bez nižších daní nám hrozí, že budeme nejpomaleji rostoucí kandidátskou ekonomikou ve střední Evropě. Návrh reformy počítá i s dalším růstem daně u pohonných hmot. V roce 2005 by díky tomu měl litr benzínu podražit až o dvě koruny. Automobilisté by se tak měli stát pohádkovými oslíčky, kteří se pravidelně otřesou, když se hledají zdroje pro financování státu. Reforma nám díky tomu přinese výhledově další inflační tlaky, o kterých se zatím seriozně nediskutovalo. Co se týče mandatorních výdajů a důchodové reformy, zde se podle nás chystá méně změn, než si vážná situace veřejných financí vyžaduje. Obáváme se proto, že skutečná důchodová reforma nás čeká až s příchodem nové vlády, která bude v parlamentu silnější. Vladimír Pikora