za euro. Přeci jen prolomení úrovně 32 korun za euro je z psychologického hlediska příliš tvrdým oříškem. Proto se domníváme, že v nejbližší době by již koruna měla k euru zpevňovat jen minimálně, pokud vůbec, a spíše můžeme alespoň dočasně očekávat korekci k poněkud slabším hodnotám. Vzhledem k tomu, že účast českých hokejistů na Mistrovství světa včera skončila, nebudeme tentokrát svědky jevu, který obvykle mistrovství provází. Zejména tehdy, kdy díky časovému posunu spadají hlavní utkání do hlavní pracovní doby českých bank, jsme často svědky toho, že mnozí obchodníci věnují více pozornosti sledování přímých přenosů na úkor obchodování s korunou. Dění na devizovém trhu pak postupně usíná a plně se obnoví teprve po skončení mistrovství. Tohoto zajímavého jevu se však tentokrát v plném měřítku nedočkáme. Přesto bude velká řada těch obchodníků, kteří budou více než devizovému trhu věnovat pozornost rozšířeným sázkám na vítězství, které se v překvapivé míře na řadě dealingů vyskytují. Jestliže v uplynulých měsících jsme o výši úrokových sazeb psali minimálně, v poslední době se to mění a budoucnost bude zřejmě patřit diskusím o úrokových sazbách ještě více. Většina centrálních bank velkých zemí i České republiky totiž stojí na rozcestí a analyzuje, zda daná ekonomika i inflace již rostou tak vysokým tempem, aby bylo vhodné je zchladit navýšením úroků. Zatímco o budoucích rozhodnutí evropské (ECB) i americké centrální banky (Fed) se spíše spekuluje, britská centrální banka k tomu dnes řekla jasné slovo. Zvýšila totiž své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Rozhodnutí příliš nepřekvapilo, většina ekonomů jej očekávala. Zajímavé a pro nás poučné jsou však důvody, které k němu vedly. Hlavním z nich bylo vedle prudkého růstu cen nemovitostí mohutné utrácení spotřebitelů podpořené obrovským rozmachem spotřebitelských úvěrů, které byly zase zvýhodněné relativně nízkými úroky. Zde by mohla mnohé čtenáře napadnout otázka, zda spotřebitelské úvěry nerostou příliš nebezpečným tempem i u nás a zda by se je česká centrální banka také neměla pokusit nějakým opatřením zkrotit. Ovšem podle našeho názoru není důvod k panice. Podle našeho odhadu je na spotřební úvěr pořizováno v ČR zhruba pětkrát méně věcí dlouhodobé spotřeby než v Británii. A kromě toho ke zkrocení růstu zadlužování u nás přispěje také reforma veřejných financí, která společně s vysokou nezaměstnaností zpomalí růst reálných příjmů obyvatel. Markéta Šichtařová