Víte že zaměstnanec, který nevyčerpá loňskou dovolenou do konce kalendářního roku, ztrácí na tuto nevyčerpanou část nárok? Podle novely zákoníku práce platné od letošního října mu nemůže být tato dovolená ani proplacena.Budou zaměstnanci novým opatřením poškozeni?
Jaké jsou důvody nevyčerpání dovolené?
Vybrat si dovolenou na zotavenou, jak se nárok na pracovní volno správně nazývá, by mělo být v zájmu jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Praxe je však jiná a mnohdy jsou důvody jejího nevybrání na obou stranách. Zákoník práce však zná jako důvod nevyčerpání dovolené v běžném roce pouze:
- naléhavé provozní důvody,
- neurčení nástupu dovolené zaměstnavatelem,
- překážky v práci.
Toto jsou jediné důvody opravňující zaměstnavatele k poskytnutí dovolené v následujícím kalendářním roce. Pokud by neměla být v běžném roce zaměstnancem vybrána dovolená z jiného důvodu, je zaměstnavatel povinen určit zaměstnanci, který byl u něho v pracovním poměru celý rok, čerpání dovolené v běžném roce v délce alespoň čtyř týdnů, pokud na ně má nárok.
Dovolená ze zákona
Zákonem č. 436/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1. října 2004, byla změněna i ustanovení týkající se proplácení nevybrané dovolené. Po tomto datu platí, že zaměstnanec, kterému zaměstnavatel neurčil nástup dovolené ani do 31. října dalšího roku po vzniku nároku na dovolenou, nastoupí dovolenou "ze zákona", a to první pracovní den po tomto datu, pokud mu v tom nebrání překážka v práci vyjmenovaná v první větě par. 108 odst. 3 (zejména pracovní neschopnost).
Pokud tomu tak je, nastoupí zaměstnanec dovolenou hned poté, kdy překážka odpadla, a to tak, aby ji vyčerpal do konce kalendářního roku. Zaměstnanec, který dovolenou do konce kalendářního roku nevyčerpá, ztrácí na nevyčerpanou část nárok, takže mu nemůže být proplacena. Výjimku tvoří část dovolené přesahující čtyři týdny, která nemohla být pro překážky v práci vyčerpána do konce roku, takže tuto část dovolené lze s písemným souhlasem zaměstnance přesunout do dalšího roku (tedy již třetího po vzniku nároku). Tato změna platí už v roce 2004 pro dovolenou přesunutou z roku 2003, takže zaměstnanci, kterých se to týká, musí po 31. říjnu nastoupit dovolenou i bez souhlasu zaměstnavatele, jinak ztratí na nevyčerpanou část, s výjimkou případného pátého týdne nárok.
Konec proplácení nevybrané dovolené
Náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout pouze v případě skončení pracovního poměru a ostatní důvody dosud obsažené v zákoně byly zrušeny. Za část dovolené přesahující čtyři týdny poskytuje zaměstnavatel náhradu i v případě, že si zaměstnanec tuto část nemohl vyčerpat ani do konce dalšího kalendářního roku, aniž došlo ke skončení pracovního poměru. Při zániku nároku na dovolenou z jakéhokoliv důvodu nevzniká ani nárok na proplacení této dovolené.
Jak by to mělo vypadat v praxi?
Příklad: Zaměstnanec byl v nepřetržitém pracovním poměru k zaměstnavateli celý rok 2003 a zůstává nadále. V roce 2003 vyčerpal z pětitýdenního nároku pouhé dva týdny, které mu zaměstnavatel určil při celozávodní dovolené. Zbylé tři týdnu mu přesunul do roku 2004, kdy mu vznikl nárok na dalších pět týdnů. V roce 2004 zaměstnavatel neurčil termín čerpání dovolené vůbec. Zaměstnanec má tak od 1. listopadu 2004 nastoupit na dovolenou, zbývající z roku 2003 v délce tří týdnů. To i bez souhlasu zaměstnavatele, pouze mu nástup této dovolené oznámí. V případě, že by na dovolenou nenastoupil, nárok na ni mu propadá. Pokud mu zaměstnavatel do konce roku 2004 neurčí nástup dovolené z roku 2004, stejný postup bude opakovat 1. listopadu 2005. | ||||||||
Jiná situace by byla, kdyby byl zaměstnanec v listopadu nemocen. Dejme tomu, že by byl schopen nastoupit do práce 20. prosince. Nastoupil by zbývající dovolenou z roku 2003 v délce dvou týdnů do konce roku. Zbývající pátý týden z roku 2003 by mu zaměstnavatel přesunul do roku 2005, avšak s písemným souhlasem zaměstnance s tímto přesunem. Pokud by však zaměstnancova pracovní neschopnost trvala až do konce roku, i tak by se mu mohl převést s jeho souhlasem jen pátý týden nároku z roku 2003.
Zbylé nevybrané dva týdny by mu propadly bez nároku na proplacení. Stejný postup by zaměstnavatel uplatnil, pokud by pracovník k 1. listopadu 2004 ukončil pracovní poměr. Nevybrané tři týdny dovolené z roku 2003 a poměrnou část nároku za rok 2004 by mu zaměstnavatel proplatil.
Za nedodržení zákona hrozí sankce!
Úřady práce mají podle par. 126 zákona o zaměstnanosti kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů a porušení povinností týkajících se dovolené na zotavenou se považuje u fyzických osob za přestupek, u právnických za správní delikt. Za přestupek i delikt hrozí zaměstnavatelům nemalé pokuty.
