Poslanecká sněmovna se dnes postarala o nemalé překvapení. Zcela nečekaně totiž schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Na přijetí novely zákona není překvapivé to, že se téměř veškeré služby a zboží přesouvají do vyšší kategorie 22%, ale to, od kdy má změna platit. Původně totiž vláda avizovala, že ke zvýšení DPH dojde až v květnu 2004, kdy Česká republika vstoupí do Evropské unie. Přijetí novely ale znamená, že veškeré změny se uskuteční dříve, než se původně očekávalo. Slova, která okamžitě zazněla od politiků, totiž že se jedná o obrovský cenový šok s nedozírnými důsledky, jsou poněkud přehnaná. Se zvýšením DPH se obecně počítalo, ačkoliv mělo přijít o čtyři měsíce později. Onen "šok", který nastane, tedy bude srovnatelný s oním původně plánovaným. Je nesporné, že dojde k růstu cenové hladiny. Přechodně by se tak inflace mohla v lednu 2004 vyšplhat až k 5%. Pro srovnání, nyní máme namísto inflace deflaci ve výši 0,1%. Jedná se tedy o skutečně citelný a prudký nárůst cenové hladiny. Ovšem není třeba situaci nikterak dramatizovat. Již v tom samém roce 2004 by se inflace měla opět vrátit do inflačního cíle ČNB, což hovoří samo za sebe. Upřesnění termínu nárůstu DPH ovšem má podstatné důsledky i pro měnovou politiku ČNB. Dosud měla centrální banka značně svázané ruce při tvorbě své měnové politiky. Nyní má alespoň jasně daný harmonogram, kdy a v jaké výši ke změně daně dojde. Může si tedy vytvořit příslušnou prognózu inflace a podle toho přizpůsobit svou měnovou politiku. Můžeme jen spekulovat, co politiky přimělo k dnešnímu rozhodnutí. Faktem je, že úvahy o naplnění státního rozpočtu možná sehrály svou roli. DPH je daní, která se poměrně snadno vybírá například v porovnání s jinými typy daní (majetkové daně apod.), a tak její nárůst rozhodně přispěje k zalátování děravého rozpočtu. Z pohledu ekonoma musíme připustit, že zvyšování DPH coby zástupce nepřímých daní je rozhodně lepší než zvyšování přímých daní z příjmu. Dokonce půjdeme tak daleko, že budeme tvrdit, že podíl nepřímých daní na daňovém břemenu by měl být vyšší, než je nyní, zatímco podíl přímých daní by měl být naopak nižší. Ale právě tady značně postrádáme jakoukoliv politickou aktivitu. Ano, je třeba měnit daňový systém. Měnit daňový systém ale neznamená daně pouze zvyšovat. Jestliže politici rozhodnou o zvýšení DPH, mělo by okamžitě následovat rozhodnutí naopak o snížení daní z příjmu. A snížení daní z příjmu právnických osob na pouhých 24% je rozhodně naprosto nedostatečné. Markéta Šichtařová