Česká národní banka dnes jednala o podobě své měnové politiky. Rozhodla, že úrokové sazby zůstanou tentokrát beze změny. Finanční trh sice tímto rozhodnutím nebyl nikterak překvapen, skutečností ale je, že do poslední chvíle byl výsledek očekáván s napětím. Jak ponechání sazeb beze změny, tak jejich snížení o čtvrt procentního bodu totiž bylo možné. Obě rozhodnutí by byla dobře zdůvodnitelná. Pro ponechání sazeb beze změny hovořil fakt, že v budoucnu bude muset vláda a Parlament rozhodnout o zvýšení spotřebních daní a DPH a vyšší daně povedou k přechodně vyšší inflaci. Vyšší inflace by se pak těžko snášela s nižšími úroky. Tento argument v poslední době zmiňovali zejména někteří členové bankovní rady ČNB. Naproti tomu z jiných míst ČNB i z kruhů nezávislých ekonomů včetně nás se ozývá protiargument, že zvýšení daní je pouze administrativním opatřením a vyšší inflace by byla jen přechodná. Měnová politika by měla reagovat hlavně na skutečný stav ekonomiky. Mnohé podniky přitom nejsou v tak dobré kondici, aby bylo možno tvrdit, že další snížení úroků je už zbytečné. Jestliže však tentokrát nedošlo ke snížení úrokových sazeb, ještě to nic neznamená. Příští měsíc bude výše úroků opakovaně ve hře. O nejednoznačném očekávání ohledně budoucího rozhodnutí ČNB přitom svědčí i situace na peněžním trhu. Řada subjektů stále spekuluje na další pokles sazeb. My se však domníváme, že ačkoliv ČNB prostor pro uvolnění měnové politiky má, osud úrokových sazeb je přece jen natolik nejistý, že podobné spekulace jsou příliš rizikové. Kdo tedy dnes splácí variabilně úročený úvěr, měl by o zajištění svých úrokových plateb uvažovat okamžitě a nečekat na případnou výhodnější situaci. Jednak by se jí nemusel dočkat, jednak by jedno malé snížení sazeb bylo z hlediska výhodnosti zajištění již téměř zanedbatelné. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila své nedávné odhady růstu české ekonomiky. Zatímco zhruba před měsícem OECD předpokládala, že česká ekonomika poroste letos tempem 3,3%, nyní bez udání bližšího vysvětlení svůj odhad snížila jen na 3%. Již při zveřejnění prvního odhadu jsme upozorňovali, že optimismus OECD je přehnaný. Náš odhad totiž činí jen 2,3%. Podle našeho názoru je i druhý odhad stále přespříliš optimistický a zřejmě se dočkáme ještě nejméně jedné revize ze strany OECD směrem dolů. OECD však určitě má pravdu v tom směru, že v současnosti je největší hrozbou pro českou ekonomiku laxní přístup vlády k veřejným financím. Markéta Šichtařová