Devizové spekulace nejsou nic pro laiky. V České republice na nich ještě nikdo mimořádně nevydělal. Příběhy, jak chudý ke štěstí přišel, patří do pohádek. Je sice pravda, že finančník George Sörös položil v roce 1992 britskou libru a závratně vydělal, ale to byla spíš výjimka. Pokud chceme na devizovém trhu opravdu investovat, nepůjde to bez hlubokých znalostí a prvotřídních informací. Jak se ubránit devizovým podvodníkům? Nejprve si vyhledáme na KCP tzv. black list. Jsou na něm uvedeny firmy, které nemají devizovou licenci. Širokým obloukem se takovým firmám vyhněme. Aktuálně jich je asi třicet. Bez licence se podobné obchody vůbec nedají provádět. Potom si nechme transakci podrobně vysvětlit, ptejme se na historii firmy, žádejme reference a konečně si pečlivě prostudujme návrh smlouvy, nejlépe se zkušeným právníkem. Ne každý je totiž v této oblasti zběhlý a případné velké ztráty za těch pár tisíc právníkovi určitě stojí. Je to, jako když se hrají skořápky. Nejdříve vás nalákají a pak rychle oberou. A protože se u nás nejdříve vytvářel finanční trh a teprve dodatečně pravidla k němu, není se čemu divit. Oproti počátku devadesátých let, kdy se podvodníci orientovali na chudší klientelu, kterou připravili o akcie z kupónové privatizace, jdou dnes vysloveně po bohatých lidech. A nedělají s tím žádné cavyky. Klienty jednoduše vyhledávají ve zlatých stránkách - a máte-li před jménem či za jménem ještě nějaký titul, jste obzvlášť vhodný tip. Pokud se po telefonickém oslovení, kdy vás náhončí zahrne spoustou pěkných slov vůbec zmůžete na otázku: "A jak jste se o mně dozvěděli?" uslyšíte chválu vašich úspěchů a popis osobního, případně firemního věhlasu, který "hvězd se dotýká". Takové dělové přípravě odolá jen málokdo, přestože už stovky lidí přišly o miliony. Přistoupíte-li na nabízenou hru, tak vám firma nejdříve telefonicky potvrzuje, jak jdou obchody dobře a požádá o zaslání dalších peněz. Pak přijde zvrat. Makléř vám oznámí (a často ani to ne), že se něco zvrtlo a přišli jste o deset tisíc dolarů. Mnohdy dokonce firma zmizí hned, jak od vás peníze vyinkasuje, aniž by je kamkoliv investovala. Jak fungují devizové podvody? Nekalými obchody se zabývá poměrně úzká skupinka lidí, kteří často figurují hned v několika společnostech. Dokázat jim podvod ale není vůbec snadné. Nepřijímají totiž od zákazníků žádné peníze a ani s nimi nesepisují žádné smlouvy. Odpovědnost přenášejí na jiné, velmi často zahraniční, firmy. Chcete-li se přesto nějak domoci zpět svých peněz, schéma jejich obrany vypadá asi nějak takto: Pronajímáme pouze počítače a informační systém, makléři nejsou našimi zaměstnanci. Partnerem investorů je firma XYZ z Anglie, ta s klienty také sepisuje smlouvy. Makléři se v telefonu hlásí jménem naší firmy? Stále je upozorňujeme, že nemají používat naše jméno! Záruku výdělku samozřejmě nedáváme, ale přesto se nikdo o své peníze bát nemusí, protože jsou uloženy u newyorské pobočky banky ABC. Svatá prostoto, žádná banka se nezavazuje k vrácení vložených prostředků "kde komu".