Česká koruna opět mírně posiluje. Pondělní oslabení bylo jen mimořádným výkyvem v reakci na celkovou negativní náladu ovládající měny v středoevropském regionu. Během úterka se však situace na devizovém trhu již zcela stabilizovala. Koruna nyní může ještě mírně posílit až pod 32 korun za euro. Její zpevňování však nebude mít dlouhého trvání. Úroveň 31,80 korun za euro zůstane v tomto týdnu nepokořena. Pokud tedy někdo čeká na větší posílení koruny, aby si mohl vyměnit peníze na eura před dovolenou, neměl by si dělat naději na výraznou změnu situace v dohledné době. Česká národní banka (ČNB) dnes poodhalila, proč na svém posledním zasedání bankovní rady tak nečekaně snížila úrokové sazby. Z dnes zveřejněného zápisu ze zasedání vyplývá, že ČNB nejen podstatně snížila svou prognózu inflace až do konce roku 2004, ale také nenachází prakticky žádná rizika, která by případně mohla tuto velmi mírnou prognózu zvýšit. Minimální inflace bude dána jen pomalým oživováním v zahraničí, útlumem investiční aktivity i silnou korunou k dolaru. Z těchto důvodů pět členů z bankovní rady došlo k názoru, že očekávané nízké inflaci odpovídají nižší úrokové sazby, jen dva členové byli pro jejich ponechání na nezměněné úrovni. Důležité však je především to, co nám tento zápis mezi řádky říká o budoucnosti. Vyplývá z něj, že ČNB si uvědomuje riziko poklesu inflace pod svůj inflační cíl, ale riziko zvýšení inflace je naopak minimální. Prostředkem ke zkorigování inflace a její udržení v cíli jsou nižší úroky. Navíc poměr hlasů 5:2 ve prospěch snížení sazeb napovídá, že drtivá většina bankovní rady se inflace opravdu nebojí. Podtrženo a sečteno, reálně se zvyšují šance, že úrokové sazby do konce roku poklesnou ještě více. Již teď jsou úvěry nejlevnější v historii a je možné, že dlužníci budou v krátké době ještě více zvýhodněni. Dalším důležitým údajem, který byl dnes zveřejněn, byl vývoj platební bilance za červen. Platební bilance je velmi širokým ukazatelem vnější rovnováhy ekonomiky zahrnující zahraniční obchod včetně služeb a další finanční toky do zahraničí a ze zahraničí, jako jsou například dividendy, přímé zahraniční investice a další. Platební bilance se nevyvíjí tak dobře, jak se očekávalo. Deficit se sice jako celek výrazně zlepšil z květnových 19,3 mld Kč na 11,1 mld Kč, ale tento pokles byl dán hlavně tím, že v květnu byl deficit obzvláště velký kvůli platbě CME. Ve skutečnosti se velká většina jednotlivých položek spíše zhoršila. Zhoršení je z velké části možné vysvětlit tím, že úroky jsou u nás velmi nízké (a možná budou ještě nižší), a tak zahraniční investoři u nás neinvestují, ale raději odcházejí za vyšším úrokovým výnosem do jiných zemí. Útěchou nám ale může být položka přímé zahraniční investice. Ty sice v porovnání s květnem mírně poklesly z 11,5 mld na 10,3 mld Kč, ale z celkového pohledu je to pokles minimální a přímé zahraniční investice si udržují solidní výši. Přitom právě ony jsou klíčové pro další ekonomický růst české ekonomiky. Markéta Šichtařová