Po několika měsících relativní stability se na středoevropské devizové trhy opět vplížil přízrak politické nestability. Zasloužily se o to polská a česká vláda, které se obě potýkají s existenční krizí. Obavy z politického vývoje katapultovaly zlotý na více než tříleté minimum. Protože zahraniční institucionální investoři se chovají stádně, své obavy z polské politické nestability okamžitě zobecnili na celý region a poslali ke slabším hodnotám i všechny další středoevropské měny. Česká politická krize tedy přišla v tu nejméně vhodnou dobu a ještě zvýšila napětí na devizových trzích v regionu. Navzdory obavám zahraničních investorů z budoucího vývoje však česká koruna stále projevuje neobvyklou odolnost vůči politickým otřesům. V současnosti se sice kurz koruny vyšplhal až k 31,90 CZK / EUR, to však stále představuje jen zhruba dvouměsíční minimum. Zahraniční investoři jsou značně neochotní na současných slabých úrovních prodávat koruny, protože sázejí na to, že ve druhé polovině roku se trend otočí a koruna spolu s dalšími měnami regionu začne opět posilovat. Díky této neochotě je málo pravděpodobné, že by koruna výrazně či na delší dobu než několik dní oslabila výrazně nad 32 korun za euro. Několik následujících dní bude ještě ve znamení značné nervozity. Hlasování o důvěře vládě by se mělo uskutečnit 11. března a do té doby se koruna stěží odlepí od současných slabých hodnot. Pokud však vláda důvěru získá, finanční trh si oddychne a koruna opět posílí. Pokud naopak vláda důvěru nezíská, situace se dále přiostří a koruna může naopak ztratit ještě několik haléřů. Nedomníváme se však, že by její ztráty byly podstatné či dlouhodobějšího rázu. Klíčová hranice 32,00 CZK / EUR sice může být nakrátko proražena, nicméně obchodníci s korunou i domácí podniky by takto slabou koruna neměli chápat jako dlouhodobější jev. Spíše by měli situace využít jako ideální příležitost k nákupu korun za eura či zajištění slabého kurzu.