Nestává se často, aby ekonomové, centrální banka i obchodníci měli jednotný názor, kam by se kurz měny měl ubírat, a přitom v realitě aby se kurz pohyboval přesně opačným směrem. Ale právě to se v těchto dnech děje s korunou. Ještě před Vánocemi prakticky všichni domácí hráči předvídali posilování. Dnes je však koruna nejslabší za dva roky. A sama ČNB, autorita nejpovolanější, připustila, že s takovým vývojem nepočítala. Jak je to možné ? A hlavně: co bude dál? Podívejme se nejprve do minulosti. Tento pohled by nám měl také odpovědět, co můžeme očekávat od budoucnosti. Vývoj koruny k euru můžeme rozdělit na dlouhodobý trend, trvající třeba i roky, a krátkodobý trend, což je jen několikatýdenní kolísání kurzu v rámci dlouhodobého trendu. Dlouhodobě koruna již jeden a půl roku stagnuje nebo dokonce mírně oslabuje. A to navzdory tomu, že většina ukazatelů je příznivá a podle teorie by měla vést k posílení kurzu. Koruna však není s oslabováním sama. Dlouhodobě oslabuje například také zlotý nebo forint. A právě zde se skrývá vysvětlení. Ještě na konci 90. let měl celý středoevropský region z pohledu globálního investora punc populární oblasti, kam se dá bez velkého rizika investovat a vydělat na vysokých úrokových sazbách i na posilujících kurzech. To se ale změnilo. Úrokové sazby poklesly. Vynořily se problémy v podobě fiskální nezodpovědnosti vlád a v důsledku toho i některé měny oslabily. Region přestal být zárukou výnosné investice. A navíc přibližující se vstup do EU zajistil, že země ztratily nádech jakési exotičnosti a staly se z pohledu investora již "téměř Evropskou unií". Do módy se dostaly regiony jiné, jako Turecko nebo Jižní Afrika. A tak investoři nelenili, stáhli svůj kapitál ze střední Evropy a přemístili ho například do nově populárního Turecka. A středoevropské měny včetně koruny začaly oslabovat. V poslední době, po Vánocích, se vývoj ještě zdramatizoval. Kurz koruny byl již velmi slabý a tak velká řada podniků usoudila, že právě teď je výhodný okamžik pro zajištění se na derivátovém trhu. K tomu některé zahraniční banky začaly spekulovat. Půjčovaly si českou korunu, která je úročená nejméně ze všech středoevropských měn, následně koruny směňovaly do polského zlotého či slovenské koruny, kde jsou úroky vyšší, a již jen čekaly na tučné zisky. A ještě další spekulovali jednoduše jen na to, že oslabování koruny nějakou dobu potrvá. Výsledkem bylo, že krátkodobý trend oslabování koruny ještě nabral na tempu a kurz se posunul až nad 33,30 CZK / EUR. Je zřejmé, že takto slabý kurz v rámci krátkodobého trendu je opravdu určitým přestřelením. Ten, kdo se chtěl zajistit, se již zajistil. Ten, kdo si půjčoval koruny, aby si vsadil na některou sousední měnu, bude muset časem svůj dluh zase splatit. Úroky v ČR se brzy přiblíží vyšším úrokům u sousedů. A ten, kdo spekuloval na další oslabení koruny, si také nebude chtít spálit prsty a nebude spekulovat donekonečna. Již v blízké době zřejmě přijde určitá korekce krátkodobého trendu a kurz by se měl vrátit zpět pod 33 korun za euro. Jiná otázka však je, zda pominuly důvody i pro dlouhodobě slabou korunu. Naše odpověď zní, že nikoliv. Ano, je bez diskuse, že ukazatele ČR jsou dobré a teorie říká, že koruna by na jejich základě měla posílit. Jenomže to samo o sobě nic neznamená. Ekonomické fundamenty jsou jinde ještě lepší a region stále prohrává svůj boj o popularitu s jinými, skutečně rozvíjejícími se zeměmi. Pokud už nějaký investor směřuje své investice do střední Evropy, pak si raději vybere Polsko nebo Slovensko, kde jsou vyšší úroky. ČR na tom není špatně, ale jiné země jsou na tom lépe. A dokud bude koruna prohrávat v tomto srovnání, málokdo ji bude nakupovat a koruna zůstane slabá. Domníváme se, že koruna v krátkém horizontu jen nepatrně zpevní pod 33 CZK / EUR a "opraví" tak své krátkodobé přestřelení. I tak ale bude pořád slabá ve srovnání s první polovinou roku 2003. Poté bude po několik dalších měsíců kolísat, tedy střídavě oslabovat a zase zpevňovat, v intervalu 32 až 33 CZK / EUR. Skutečného zpevnění se dočkáme až v závěru roku. Markéta Šichtařová