Do 15. února mohou zaměstnanci prostřednictvím svého zaměstnavatele požádat podle § 15, odst. 12, zákona o dani z příjmů (ZDP) o odečtení loňského zaplaceného penzijního připojištění (poprvé tak mohli učinit loni za rok 2000). Částka, kterou lze takto odečíst se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem v roce 2001, která je snížena o 6000 korun. Maximální částka, kterou lze za dodržení předcházející podmínky odečíst je 12 tis. korun. Jinými slovy zaměstnanec, který si měsíčně platil pětistovku (za rok 6000 korun) si nemůže odečíst nic; naopak nejvíc si může odečíst zaměstnanec, který loni zaplatil 18 tis. korun (měsíčně 1500 korun). Částky nad 18 tis. korun, resp. 1500 korun za měsíc už nejsou z hlediska odpočtů účinné. Podobně jako u soukromého životního pojištění hraje i u penzijního připojištění důležitou roli zaměstnavatel. Ten si totiž může započítat až 3% vyměřovacího základu (hrubé mzdy) do nákladů (§ 24. odst., odst.2, písm. zj, DZP). Fyzická osoba až 5% vyměřovacího základu. Příspěvek zaměstnavatele ani zaměstnance se při dodržení výše uvedených pravidel nezapočítává do základu pro sociální a zdravotní pojištění. Státní příspěvek se nedaní. V souvislosti s penzijním připojištěním je nutné upozornit na jednu důležitou "maličkost", kterou někdy zneužívají zvlášť aktivní dealeři. Paragraf 15, odstavec 13, ZDP říká (a musíme být přesní): "Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let..." Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10, ZDP částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen! Jinými slovy musíme daň zpětně zaplatit a státu peníze odvést. Ukládá to § 10, odst. 1, písmeno e), ZDP. Poplatník, pokud podmínky nedodrží, musí podat daňové přiznání a částku, o kterou mu byl v předcházejících letech snížen z důvodu zaplaceného pojistného daňový základ zdanit a daň zaplatit. Podobné to je i u soukromého životního pojištění. A dávejme si pozor ještě i na jiné "maličkosti". Například: smlouva musí být uzavřena s "opravdovým" penzijním fondem a ne s někým, kdo se za penzijní fond jenom vydává a jejím předmětem musí být penzijní připojištění! Zdá se to být samozřejmé, jenže praxe ukazuje, že to často samozřejmé vůbec není. Pozor tedy na různé "kombinované", "nadstandardní" a podobné finanční produkty. A poslední maličkost: příspěvky musí být skutečně uhrazeny. Na závěr si dokumentujme výpočet daňového odpočtu, tj. konkrétně ušetřených peněz v roce 2001 při základu daně v rozmezí od nuly do109200 Kč/rok, tj. v daňové sazbě 15% na jednoduchém příkladu: - měsíční pojištění: 700 korun - roční zaplacené pojištění (700 x 12): 8400 korun - částka, kterou lze pro daňový odpočet za rok 2001 uplatnit (200 x 12): 2400 korun - roční daňová úspora (2400 x 15%): 360 korun Je to málo? Je to moc? Jak kdy a jak pro koho. Pokud se ovšem přesuneme do vyšších daňových kategorií, tak určitě stojí daňový odpočet za to.