Česká republika investovala do kvality a bezpečnosti potravin v souvislosti se vstupem do EU obrovské prostředky. Patří české potravinářské výrobky k evropské špičce?

Za posledních 14 let prošlo naše zemědělství a potravinářství velkými změnami. Srovnáme-li nabídku potravinářských výrobků před 14 lety a dnes, je zjevné, že se situace velmi zlepšila. Vstupem do EU ztratila Česká republika jeden z významných nástrojů regulace dovozu zemědělských výrobků, kterým jsou cla. 

Clo bylo uplatňováno na široké spektrum potravinářských výrobků (víno, ovoce, maso, cukr, máslo apod.) V současnosti může Česká republika svůj trh s potravinami chránit jen vůči nečlenským zemím EU, na které se vztahuje společný celní sazebník, který je Česká republika povinna dodržovat.

Budou v budoucnu české potraviny konkurenceschopné?

Výhodou českých potravinářských výrobků je nejen jejich obecně nižší cena, ale v současnosti i relativně vysoká kvalita. V poslední letech investovali české potravinářské výrobní závody do zajištění kvality svých produktů desítky miliard korun. Výrobní potravinářské provozy v ČR byli v posledních letech modernizovány rychleji než v mnoha západoevropských zemích EU. Je nutné dodat, že jednu z těchto výhod - nízkou cenu české potraviny postupně ztrácí. Zvyšující se kvalita a postupný růst tlaků na zvyšování mezd v odvětví totiž zvyšují náklady.

V současnosti se ceny potravin drží průměrně na 55 - 60 % úrovně německé. Větší rozdíly v cenové úrovni lze zaznamenat u základních potravin jako chléb, masné výrobky a méně též mléčné výrobky. Výrazně rozdílné jsou také ceny piva a tabákových výrobků, což je způsobeno především vyšším zdaněním u našich západních sousedů.

Diskriminace - může poškodit české producenty?

Výraznou nevýhodou, která se dotýká producentů potravin a zemědělců v České republice jsou nerovné podmínky v přístupu k zemědělským dotacím po vstupu do EU. Zemědělci České republiky a přistupujících zemí tak získají pouhých 25 % dotací z fondů EU, zatímco zemědělci ze starých členských zemí EU získají plných 100 % těchto dotací. Přestože se dotace mají postupně zvyšovat o 5 % ročně, může tato skutečnost mnoho našich zemědělců a producentů potravin poškodit.

Západoevropští zemědělci jsou díky diskriminačnímu opatření významně zvýhodněni a mohou tak své produkty prodávat levněji, než zemědělci z nových členských zemí. Komparativní výhody, jako nízké mzdy, nízká cena půdy a vstupů do výrob, našich zemědělců nemusí tento výpadech příjmů oproti konkurenci zcela nahradit.

Co má vliv na nízké ceny českých potravin?

Nejvýraznější hrází proti zvyšování cen potravin je hustá síť super a hypermarketů, které v posledních letech v České republice vyrostli a jejichž politikou jsou především nízké ceny. Díky množstevním a často i dumpingovým cenám tak velcí prodejci zabraňují nadměrnému zvyšování cen potravin. Jen málokterý výrobce si může dovolit nechat vyřadit své výrobky ze sortimentu velkých řetězců. Ač zde existuje obchodní převaha na straně velkých prodejních řetězců, vychází z této situace převážně vítězně i spotřebitel. Negativem je však krach malých obchodů s potravinami, kteří přežívají jen na malých městech, vesnicích či centrech měst. Velký vliv na nízké ceny našich potravin jsou rovněž nízké ceny mezd v zemědělství a potravinářství, nižší ceny pohonných hmot a cen zemědělské půdy.

Kdy si koupíme tolik co Němci?

Ačkoliv jsou ceny potravin v České republice zhruba na polovině úrovně německé či rakouské, stále si průměrných Čech koupí v budoucích 20 letech za svou mzdu koupí výrazně méně než naši západní sousedé. Pokud vezmeme v úvahu průměrnou čistou mzdu v České republice 12 800,- Kč a v Německu či Rakousku, která činí 1 400 Euro (43 000,- Kč), zjistíme, že vyděláme nominálně asi 29 % toho co naši sousedé. Ve skutečnosti si však nekoupíme třetinu toho co Němec, protože průměrná cenová hladina u potravin je v ČR asi na 55 %. Vezmeme li v úvahu tento fakt zjistíme, že si průměrný Čech koupí více jak polovinu toho co Němec a jeho kupní síla činí asi 58 % kupní síly Němce. Dle posledních analýz i v optimistické variantě si stejně tolik jako Němci či Rakušané koupíme až za několik desítek let.

Prognóza vývoje cen vybraných druhů potravin za kg v Kč.

Zdroj: Publikace Sociální a ekonomické souvislosti integrace ČR do EU