Česká koruna dnes víceméně stagnuje. Od rána se pohybuje ve velmi úzkém intervalu 31,82 až 31,92 korun za euro. Její dosavadní oslabování se zastavilo také díky tomu, že bylo prozatím odloženo hlasování o důvěře vládě a tím se snížila možnost politické krize. Na trhu nejsou žádné nové informace, a tak investoři upínají svou pozornost na zástupná témata. V centru pozornosti je politika i čtvrteční zasedání České národní banky (ČNB). Pokud by ČNB překvapila a neočekávaně zvýšila úrokové sazby, koruna by pravděpodobně reagovala posílením. To je však málo pravděpodobné. Pro nejbližší dny je podle našeho názoru pravděpodobné spíše další mírné oslabení koruny k euru. Podle našeho názoru je kurz slabší než 32,00 CZK / EUR výhodný pro případný prodej eur zbylých z dovolené. Do konce roku by totiž podle našich prognóz měla být koruna silnější. Dnešní zprávou číslo jedna jsou nové známé podrobnosti o postoji Evropské komise k rozpočtovým deficitům nových členských zemí. Všeobecně se očekává, že hodnotící zpráva Evropské komise (EK) vyzní pro Českou republiku spíše kriticky. Počítá se s rozpaky EK nad pomalým snižováním rozpočtových schodků, absencí reformy důchodů a sociálního zabezpečení. S postupem času však prosakují na veřejnost nové detaily. Česká republika nyní neplní takzvaný Pakt stability. Jedná se o dohodu, podle které mají všechny členské státy EU udržovat schodky veřejných financí pod 3 procenty HDP. Neplnění Paktu stability bez závažných příčin, jako je například hluboká ekonomická krize, s sebou nese hrozbu pokuty. Podle plánu české vlády by však mety 3% mělo být dosaženo teprve až v roce 2008. S tím, že obecně platnou dohodu nebude Česká republika po vstupu do EU ještě několik let plnit, se všeobecně počítalo.A skutečně Evropská komise (EK) také podle dostupných informací bude neplnění paktu u nových členských zemí tolerovat. Ostatně, takových zemí, které dohodu porušují, aniž by byly sankcionovány, je více. Pravidla Evropské unie tedy mohou být v případě potřeby poměrně flexibilní. Otázkou pak zůstává, zda taková dohoda má ještě smysl a kde mají nové kandidátské země při snahách o reformy brát vzor. Markéta Šichtařová