Česká republika chce prodávat své podíly ve významných firmách. Je výhodnější privatizace přímým prodejem jednomu zájemci ve výběrovém řízení, nebo privatizace přes kapitálové trhy? V této souvislosti se nabízí otázka: Bude privatizace průhledná a transparentní? Získá z ní stát do svého rozpočtu dostatek finančních prostředků? A nebudou privatizaci provázet zpochybňování a podezření z korupce a střetu zájmů?

On-line rozhovor se uskuteční ve čtvrtek, dne 18. 11. 2004, od 13 - 14 hodin. Otázky, které nebudou zodpovězeny v daném termínu, budou zodpovězeny v příštích dnech.

Ptejte se a podiskutujte si s Ing. Janem Schiesserem, hlavním analytikem společnosti ATLANTIK finanční trhy. Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:10:11Autor: Vaněk
Otázka: Myslíte si, že český akciový trh je na takovou velkou privatizace připraven? Myslím, že náš trh, tak velký příliv akcií nebude schopen vstřebat a že cena prodávaných akcií se výrazně sníží.

Ing. Jan Schiesser: Dobrý den, investoři jsou schopni bez problémů upsat celý 51% podíl v Českém Telecomu. V prosinci 2003 při prodeji 27% podílu TelSource byla poptávka 2x vyšší než nabídka. Takže lze říci, že technicky šlo 51% podíl prodat již v minulém roce, kdy byly podmínky na akciovém trhu relativně méně příznivé než nyní. Kromě toho stát zakázal managementu ČTel podpořit prodej prezentacemi pro investory. Schopnost investorů upsat 51% podíl, jehož hodnotu odhadujeme při prodeji přes trh na 55-57 miliard korun nesmíte hodnotit průměrnou denní likviditou akcií. Úpis je jednorázovou záležitostí. Pouze pro ilustraci uvádím výsledek prodeje 39% akcií největší polské banky Bank PKO. Stát chtěl původně prodat 30% podíl, ale pro velký zájem investorů se rozhodl prodat 39% akcií. Poptávka ze strany polských občanů (fyzických osob) byla taková, že stát krátil domácí a zahraniční investiční a penzijní fondy. Celková poptávka byla 10x vyšší než nabídka, upisovací cena byla na samém maximu určeného rozpětí a stát získal ekvivalent 56 miliard korun.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:26:56Autor: Jirka
Otázka: Dobrý den. 1)Kde si myslíte, že se nachází dno ceny akcií Telecomu v případě privatizace (i "neúspěšné") přes trh? 2)Platí pro institucionální investory tytéž daňové podmínky, jako pro fyz. osoby?(mám na mysli čekání 6 měsíců, abych neplatil daň) Děkuji. J.

Ing. Jan Schiesser: Při prodejích akcií telekomunikačních společností přes akciový trh, které se uskutečnily v tomto roce, bylo dosaženo průměrné prémie 1,6% vůči 6-měsíční průměrné ceně před datem oznámení transakce. Ze sedmi analyzovaných prodejů byl diskont pouze u dvou, ve čtyřech případech byl diskont nulový a v posledních dvou byla dosažena prémie přesahující 6%. Za neúspěch bych při současné pozitivní situaci na akciových trzích (celkový sentiment, pozitivní hodnocení regionu střední Evropy a telekomunikačního sektoru) a atraktivitě Českého Telecomu považoval 5% diskont. To by znamenalo upisovací cenu 310 korun. S ohledem na reakci trhu po zveřejnění doporučení privatizační komise však tuto cenu opravdu považuji za "dno". Kromě toho v případě prodeje přes trh očekávám po úpisu růst ceny akcií, protože úpis by odstranil významná rizika, která hrozí minoritním akcionářům v případě přímého prodeje (finančním investorům = venture fondům). Neplatí, tzn. od daně jsou osvobozeny pouze fyzické osoby držící cenný papír déle než 6 měsíců.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:38:09Autor: Jiří
Otázka: Proč vlastně vůbec privatizovat Český Telecom právě teď? Nejvhodnější doba je již dávno pryč.

Ing. Jan Schiesser: Ano, částečně máte pravdu. Česká republika mohla prodat Český Telecom mnohem lépe, ale tuto možnost promeškala. Nemá smysl se vracet a argumentovat tím, že před šesti nebo deseti letech bylo možno ČTel prodat o x miliard lépe. To je čistá spekulace. Vláda se z různých důvodů rozhodla prodat ČTel nyní - hlavním faktorem je samozřejmě stav veřejných rozpočtů. Pokud budeme tento fakt akceptovat, pak má smysl diskutovat pouze o tom, jakým způsobem 51% podíl prodat. Podle názoru ATLANTIK FT je prodej přes kapitálový trh výhodnější nejen z pohledu celkových výnosů pro stát (privatizační výnos + budoucí daně), ale také z pohledu menšinových akcionářů, rozvoje pražské burzy, vytvoření předpokladů pro efektivní zhodnocování vkladů a finanční situace ČTel.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:43:45Autor: L
Otázka: Sem proto, aby si stát státní podniky nechal a rozvojové programy hradil výnosy z dividend. Tímhle způsobem stát získá příjmy napořád, zatímco při prodeji, dostane jen jednorázovou částku a pak konec.

Ing. Jan Schiesser: Vaše doporučení může fungovat v případě, že finanční potřeby rozvojových programů alespoň zhruba odpovídají prostředkům, které stát může inkasovat na dividendách. Bohužel se obávám, že stát si může při prosazení normální dividendové politiky ve společnostech jako ČTel, ČEZ, ČEPS nebo Česká pošta vyplatit maximálně jednotky miliard ročně. Na druhé straně finanční potřeby státu na různé (rozvojové) programy jsou řádově v desítkách miliard. A to vůbec neberme v úvahu penzijní reformu, jejíž rozjed je finančně velmi náročný. Celý tento proces je nutno zasadit do situace, která státu nedáva zase tolik manévrovacího prostoru s ohledem na závazky vůči Evropské unii a kritéria pro přijetí euro.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:49:11Autor: Mirek Vachek
Otázka: Přeji dobrý den! Myslíte si, že privatizace státního majetku v době, kdy není rozhodnuto o definitivní podobě penzijní reformy povede jen k nezřízené spotřebě státního nmajetku bez dlouhodobého pozitivního efektu?

Ing. Jan Schiesser: Ano, toto nebezpečí hrozí, protože finanční potřeby státu významně převyšují zdroje a do řádných parlamentních voleb zbývá 18 měsíc. To není z pohledu šetrného zacházení s veřejnými rozpočty dobrá kombinace. v ideálním případě by se před privatizací Českého Telecomu a případně dalších společností měla vláda zavázat uložit privatizační výnosy na zvláštní účet s předem definovaným účelem. Je nutno konstatovat, že takové hlasy již zazněly a bych takový krok pouze přivítal.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 13:57:32Autor: Dana
Otázka: Předpokládám, že jste zastáncem privatizace prostřednictvím kapitálového trhu. Necítíte se coby zaměstnanec makléřské firmy, která je akcionářem BCPP, jako zaujatý? Chápu, že pro firmy, které neuspěly v soutěži na privatizačního poradce, se jedná o ekonomicky zajímavou variantu.

Ing. Jan Schiesser: Ano, ATLANTIK FT naprosto otevřeně prosazuje privatizaci Českého Telecomu přes akciový trh a doporučuje tento způsob také pro prodej menšinových podílů v dalších státem vlastněných firmách - ČEZ, České poště, ČSA, ČSL. Při hodnocení výhod a nevýhod privatizace přes trh, resp. přímého prodeje jsme naprosto profesionálně a nestranně analyzovali výhody a nevýhody. V této chvíli je privatizace přes trh z mnoha důvodů výhodnější. V žadném případě však nezakrýváme, že zvýšení počtu obchodovaných emisí na pražsk burze je v našem zájmu. Jako každý podnikatelský subjekt se snažíme v rámci platných pravidel hry prosazovat své dlouhodobé zájmy. A činíme tak naprosto otevřeně.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:05:17Autor: Libor
Otázka: Zajímalo by mě technické provedení privatizace přes kapitálový trh. Má již BCPP či RM-S připraven nějaký konkrétní návrh na technické uskutečnění transakce nebo se počítá s tím, že vše proběhne na světových burzách?

Ing. Jan Schiesser: Prodej přes trh nevyžaduje žádné speciální úpravy nebo kroky na straně pražské burzy (RM-S podle mého názoru nebude hrát žádnou roli). Nejdůležitější část prodeje leží na manažerech, kteří musí oslovit investory, shromáždit poptávky, určit výslednou cenu úpisu a konečně předat akcie a inkasovat peníze (které jsou následně převedeny na účet prodávajícího - tedy státu). Co se týká světových burz (londýn, New york), tak ty mohou hrát stejnou roli jako pražská burza v případě, kdy by se část akcií prodávala ve formě GDR (globální depozitní certifikáty). S ohledem na výrazný rozdíl v likviditě akcií na BCPP a GDR, který (rozdíl) je jednoznačně ve prospěch akcií v Praze, by však podle mého názoru rozhodující část úpisu proběhla přes BCPP.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:12:42Autor: Javůrek
Otázka: V případě, že by se zvolila privatizace přes kapitálový trh, bude se celý státní podíl prodávat najednou (nabídka v jednom časovém okamžiku) nebo se bude rozpouštět po menších částech rozložených třeba na více let? V případě, že to není určeno, jaký způsob byste doporučil vy?

Ing. Jan Schiesser: Stát zatím nemá jasno, zda zvolí prodej přes trh nebo přímý prodej. Proto nepředpokládám, že by měla silný názor na prodej celých 51% nebo po částech. Podle našeho názoru, který se shoduje s doporučením Ministerstva financí, by však bylo nejlepší prodat celý 51% podíl v jednorázové nabídce. Nemáme obavy, že by nebyl dostatečný zájem investorů (viz. jedna z předchozích odpovědí). Jednorázový prodej zaručuje dosažení vyšší ceny, protože investoři si budou vědomi, že tato nabídka je jediná a jedinečná a nebude se opakovat. To je důležité zvláště z pohledu velkých zahraničních penzijních a investičních fondů, které plánují získat 2-3% podíly. Takový podíl totiž prakticky nelze nakoupit přes akciový trh bez výrazného růstu tržní ceny. Proto by tyto fondy daly vyšší cenové poptávky. Naopak při postupném prodeji - např. 30%, 11% a 10% - si investoři budou vědomi, že za 6 nebo 12 měsíců přijde další nabídka akcií. Jejich ochota dát vyšší cenové nabídky bude menší, než v případě jednorázové nabídky.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:15:21Autor: anarchista?
Otázka: Nebylo by lepší zrušit bohatý zaměstnanecký program v ČT, rozprodat majetek a celou firmu zlikvidovat? Páteřních sítí je v republice dost a jednotlivé ústředy by si mohli kupovat alternativní operátoři.

Ing. Jan Schiesser: Vaše doporučení jsou velmi radikální. Naprosto upřimně se přiznávám, že takový scénář nejsem schopen zhodnotit a porovnat s privatizací (ať přes trh nebo přímo). Obávám se, že takový prodej by státu přinesl výrazně méně než privatizace 51% Českého Telecomu a 100% Eurotelu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:30:05Autor: Tomáš
Otázka: Nebylo by lepší uspořádat nejdříve soutěž na Eurotel. Z jeho prodeje vyplatit mimořádnou dividendu a pak prodat zbytek?

Ing. Jan Schiesser: Nemyslím si, přestože Vámi navržený postup může mít výhody pro některé ze zůčastněných subjektů. Samostatný prodej Eurotelu lze provést, protože o firmu je zájem ze strany některých zahraničních - např. Vodafone nebo Orange. Čistý zisk z prodeje by však byl v závislosti na prodejní ceně snížen o zhruba 10-15 miliard korun, protože 51% Eurotelu je v účetnictví ČTel oceněno pouze na 300 mil. korun (vložených při založení společnosti). Za předpokladu standardního prodeje bez využítí možných daňových optimalizací by na celém prodeji nejvíce získal český stát (mimořádná daň plus dividendy plus srážková daň z dividend minoritních akcionářů). Prodejem Eutorelu by Český Telecom - nyní pouze pevné linky - ztratil část své atraktivity. Podle mého názoru by pak přicházel v úvahu pouze prodej přes kapitálový trh, protože pevné linky by nebyly zajímavé pro finanční investory (venture fondy). Ti (finanční investoři) se nyní zajímají o ČTel pouze díky velmi zajímavé kombinaci nízkého zadlužení skupiny, silného cash flow, možnosti rychle prodat Eurotel a daňopvé optimalizaci (možnosti vyhnout se zaplacení mimořádné daně 10-15 miliard). Tyto faktory umožňují finančnícm investorům nákup 51% ČTel na úvěr (tzv. leverage buy out) a dosažení požadovaného výnosu na úrrovni min. 20-25% ročně.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:45:26Autor: Vítek
Otázka: Není privatizace státního majetku pouze rozpouštěním zbytku aktiv bývalého penzijního systému? Dost dlouho jsem platil vysoké daně na bezplatné zdravotnictví (už není), na slušný důchod (už ho nemám) atd.

Ing. Jan Schiesser: Ne, ale pouze v případě, kdy vláda použije privatizační výnosy na rychlou a zásadní reformu penzijního systému. V opačném případě - tedy při využití výnosů na financování průběžného systému - se privatizační výnosy lidově "projí". p.s. Nejsem si 100% jistý, že rozumím Vaší otázce. Upozorňuji však, že náš průběžný důchodový systém nevytváří žádný přebytek! Naopak při současné situaci nestačí prostředky vybrané od pracujících na vyplácené důchody a systém musí být každoročně dotován částkou zhruba 20 miliard korun. A tento schodek se bude s ohledem na stárnutí populace - pokles počtu pracujících a naopak růst počtu důchodců - v budoucnu pouze prohlubovat.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 14:59:16Autor: Mirek Vachek
Otázka: Jaký dopad předpokládáte v případě privatizace přes kapitálový trh na deizový kurz koruny?

Ing. Jan Schiesser: Prakticky žádný! A to z několika důvodů: 1) Na úpisu akcií se budou podílet domácí institucionální a drobní investoři a jejich zájem bude podle našeho názoru velký. 2) Zahraniční investoři by nakupovali nejen za nové prostředky, ale také by pravděpodobně snížili svoje korunové investice v jiných titulech. 3) Po rozhodnutí o prodeji přes trh budou velcí zahraniční investoři velmi opatrně nakupovat, aby nepohli s kurzem koruny a nezvýšili si tak pořizovací cenu v EUR nebo USD. Zároveň existují zajišťovací operace (hedging). 4) Jednalo by se o jednorázový vliv, který by velmi rychle odezněl. V prosinci 2003, kdy TelSource prodal svůj 27% podíl v hodnotě 22 miliard korun, koruna prakticky neposílila ani o haléř. Prodej byl oznámena v říjnu - v listopadu kurz posílil o 0,2% (6 haléřů), ale v prosinci oslabil o 1,3% (vlivem měnové krize v Maďarsku). Týden před vlastním úpisem akcií kurz stagnoval v intervalu +0,1% až -0,3 procenta. Osobně se domnívám, že argument použitý ministerstvem informatiky, které jednoznačně prosazuje přímý prodej, je manipulaci. Ve skutečnosti přímý prodej potenciálně vytváří vyšší tlaky na posílení koruny, protože finanční investor musí získat pro ovládnutí společnosti a realizaci tzv. "leverage buy out" 90% akcií. Takže ve srovnání s prodejem přes trh musí přes BCPP koupit dalších min. 39% akcií, za které bude platit v korunách!

Odpovězeno: 18. 11. 2004 15:08:58Autor: Ondřej
Otázka: Pokud by došlo k privatizaci přes "burzu", je pravděpodobné, že velkou část získají především finanční investoři na místo potřebných startegických. Nezhorší se tak řízení firmy?

Ing. Jan Schiesser: v žádném případě! Právě naopak řízení firmy se tím zlepší, protože se minimálně vymaní z politického vlivu, o kterém není pochyb. Zároveň musíme jasně rozlišit finanční investory. V případě prodeje přes trh se největšími akcionáři stanou velké zahrnaiční investiční a penzijní fondu spolu s fondy spravujívími prostředky pojišťoven. Tento typ investorů svým chováním velmi připomíná strategické investory, protože mají zájem na dlouhodobém rozvoji firmy, stabilitě a zajímavé dividendové politice. v tomto smyslu definují úkoly pro management firmy. Na tomto principu funguje tisíce firem v Evropě a USA. Například mobilní operátoři Vodafone a Orange nemají žádného majoritního ani strategického majitele a přesto se jedná o úspěšné firmy. Totéž platí také o maďarské OTP Bank, která je pravděpodobně nejlepší bankou v regionu střední Evropy. Druhým faktorem rozhodujícím o úspěchu je kvalita managementu. Přestože v posledním období máme určité výhrady k personálnímu vývoji v obou společnostech, dlouhodobé hospodářské výsledky ČTel a Eurotelu (nízké zadlužení, silné cash flow), rozvážná investiční politika a postavení na trhu dokazují, že vedení obou firem bylo a je velmi kvalitní.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 15:14:27Autor: Zelenkková
Otázka: Souhlasím s Vámi, že na privatizaci Českého telekomu už je vhodná doba pryč. Na druhou stranu si také myslím, že privatizace v současnosti je naopak zase příliš brzy. Proč nepočkat na vhodnější podmínky na telekomunikačním trhu a kapitálovém trhu? Mohlo by být dosaženo významnějšího výnosu

Ing. Jan Schiesser: Samozřejmě nelze vyloučit, že by stát mohl v budoucnu dosáhnout vyšší ceny. Ale privatizace probíhá - zvláště z důvodů nedostatku příjmů - právě nyní a stát nemá žádnou lepší variantu. Respektive má v podobě omezení výdajů státního rozpočtu, ale tato varianta je s ohledem na politickou realitu nerealistická. Takže zbývá pouze prodej státního majetku a příprava prodeje ČTel je nejdále.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 15:44:10Autor: Radek
Otázka: Státem vybraný poradce nemá zkušenosti s prodejem přes trh a podle týdeníku Euro ani moc aktivitou nehýří. Osborn byl v Praze prý jen 3x. To se musí projevit na ceně. Co vy na to?

Ing. Jan Schiesser: Skutečnost je mnohem komplikovanější! Společnost CSFB byla poradcem polské vlády při prodeji 30% podílu v největší polské bance Bank PKO. Akcie se prodávaly přes polskou burzu. Zájem investorů byl tak velký, že se vláda rozhodla zvýšit prodávaný podíl z 30% na 39% a kromě toho krátit domácí a zahraniční institucionální investory na úkoru domácích drobných investorů (fyzické osoby). Prodej skončil naprostým úspěchem - poptávka byla 10x vyšší než nabídka, prodejní cena byla určena na maximu předem stanového intervalu a stát získal ekvivalent 56 miliard korun. Po úpisu akcií vzrostla tržní cena akcií již o 20%. S ohledem na tento prodej přes trh, který se uskutečnil na přelomu řijna a listopadu, naprosto nechápu, proč CSFB nedoporučí česká vládě stejnou metodu prodeje - tedy přes kapitálový trh. Naopak ze zpráv médií to vypadá, jako by CSFB prosazovalo přímý prodej, přestože prakticky nulový zájem ze strany telekomunikačních operátorů (s výjimku TDC) je zřejmý. Postoj CSFB a České spořitelny nechápu a pokud se jim podaří prosadit přímý prodej, budu to považovat za chybu nejen z pohledu výnosu pro stát.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 15:52:57Autor: Pavel Černý
Otázka: Nechce si ČSSD, nebo aspoň někteří její členové, udělat z ČTc a Eurotelu svojí trafiku? Vždyť volební preference (a i průběžné výsledky) naznačují, co bude znamenat ČSSD po volbách do sněmovny - pomalu se chystají na dráhu US. A ten "volný prodej akcií" do toho dobře zapadá. Současný management ČT

Ing. Jan Schiesser: Pokud "volným prodejem" chápete prodej přes trh, pak s Vámi nesouhlasím. Je pravda, že v té chvíli by ČTel neměl jednoho jasného majoritního akcionáře. Ale to v žádném případě neznamená, že ve firmě (resp. obou společnostech) bude neomezeně vládnout management nebo politici. Naopak se utvoří skupina velkých zahraničních penzijních a investičních fondů, z nichž žádný nebude kontrolovat více než 3-5% akcií, kteří si velmi pečlivě prověří současný management (přes auditory, konkurenty, nezávislé makléřské společnosti, apod.) a dohodnou se na budoucím personálním obsazení firmy. Zároveň budou velmi pečlivě monitorovat kroky nového managementu a citlivě reagovat na politické hrátky (z obou stran). Naopak bych větší riziko viděl v případě přímého prodeje jednomu konkrétnímu zájemci, protože tento způsob umožňuje dohodu o trafice tomu nebo onomu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 15:59:31Autor: Radek
Otázka: Již samotný výběr poradce nebyl OK, když ho ovlivnily naprosto nesmyslným známkováním nabídek Mlynářovi lidé. Jak může takto vybraný poradce získat důvěru trhu? Podepíše se to na ceně. Nebude lepší vybrat jiného poradce?

Ing. Jan Schiesser: Souhlasím s Vámi, že pochyby o způsobu výběrového řízení celému privatizačnímu procesu škodí. Nejsem schopen říci, do jaké míry má konsorcium CSFB a České spořitelny důvěru akciového trhu, resp. jeho účastníků. Za naši společnost mohu prohlásit, že s doporučením privatizačního poradce nesouhlasíme a považujeme je s ohledem na výsledke privatizace Bank PKO v Polsku (velmi úspěšný prodej přes trh - viz. jedna z předchozích odpovědí) za zvláštní. Nový výběr poradce by pouze zvýšil nervozitu a celý proces zpomalil. Výsledek privatizace Bank PKO potvrzuje, že CSFB je schopna realizovat úspěšný prodej přes trh. Hlavní problém tedy spatřuji v metodě prodeje, kterou prosazuje CSFB/ČS.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:12:38Autor: Pavel
Otázka: Špatně vybraný poradce a vládní koalice bez podpory voličů volá po zastavení privatizace. Nebo ne? Z ekonomického hlediska asi ne, ale jak se na to díváte jako občan-volič?

Ing. Jan Schiesser: Počínání poradce jsem se snažil velmi stručně zhodnit v jedné z předchozích odpovědí. Nízká podpora voličů není nevyhnutelně důvodem pro zastavní prodeje státního majetku, ale samozřejmě komplikuje vyjednávací pozici vlády. v takovém případě bych považoval za vhodné do rozhodování o prodeji více zapojit opozici - v tomto případě ODS - a velmi dbát na transparentnost celého procesu a volbu správné metody.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:37:12Autor: Stádníková
Otázka: Jsem rád, že už se konečně ten státní moloch dostane do jiných rukou. Na druhou stranu očekávám problémy při regulačních zásazích ČTÚ. Zahraniční vlastníci totiž asi budou reagovat hrozbou arbitrážního řízení na ochranu investic. Nebo ne?

Ing. Jan Schiesser: Pokud nedojde k nějakému silně nestandardnímu rozhodnutí ČTÚ v neprospěch ČTel nebo Eurotelu, tak nebude mít noví vlastník/ci žádný důvod. A nevidím jediný důvod, proč by se měl ČTÚ chovat nestandardně vůči ČTel.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:40:19Autor: antiprivatizátor
Otázka: Za socialismu jsme měli všechny podniky státní a fungovaly výborně. Lidi měli práci, slušné platy, vyváželo se do mnoha zemí světa. Co z toho dnes zbylo? Zprivatizované = rozkradené podniky, zavřené tovární haly, a narvané kapsy několika podvodníků. Škoda

Ing. Jan Schiesser: Bohužel v hodnocení výsledků předchozího režimu se zásadně rozcházíme. Buď žijeme oba v jiných zemích, nebo vidíme věci odlišně. Dovolím si tvrdit, že minimálně 80% občanů žijících v ČR s Vaším názorem nebude souhlasit, protože se prostě nezakládá na skutečnosti. A těch zbylých 10-15% má stejné vidění světa jako Vy. Škoda.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:49:47Autor: [email protected]
Otázka: Měl bych jednu důležitou otázku pane Schiesser. Jaké mohli dle Vašeho odhadu být příjmy státního rozpočtu v případě privatizace Transgasu, pokud by byl privatizován přes kapitálový trh? Byly na to v tu dobu na trhu vhodné podmínky? Stát tehdy získal myslím 140 mld. Kč. Myslíte, že mohli být příjmy v

Ing. Jan Schiesser: Zajímavá otázka. Bohužel nejsem schopen rychle odhadnout možné výnosy prodeje přes trh, protože by si to vyžádalo provedení alespoň relativního srovnání v okamžiku prodeje (přelom roku 2001 a 2002). Výsledná cena (130 miliard korun) však byla vyšší než náš odhad, překonala očekávání vlády a byla považována za vysokou také mezi odborníky z oboru. Z těchto důvodů by asi prodej přes trh nepřinesl vyšší výnos. Z pohledu rozvoje akciového trhu se však v případě Transgas nabízelo prodat menšinový podíl na burze a kontrolní podíl strategickému zájemci. Tuto možnost však česká vláda bohužel nevyužila.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:52:42Autor: JEPE
Otázka: dle mého názoru by takto zprivatizované podniky byli brzy rozkradeny a rozprodány neprůhledným mafiánským společnostem, kterým vůbec nezáleží na budoucnosti Českých podniků

Ing. Jan Schiesser: Právě naopak. Prodej přes akciový trh by opakování podobných scénářů zamezil. Musíme si uvědomit, že nežijeme v roce 1995 ani 1998, kdy kapitálový trh postrádal legislativu, regulátora (komisi pro cenné papíry) a na trhu bylo relativně mnoho subjektů s cílem realizovat rychlý zisk za jakoukoliv cenu. Nyní je situace naprosto odlišná a z pohledu fungování a průhlednosti trhu mnohem lepší.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:54:39Autor: Honza
Otázka: Myslíte si, že je náš kapitálový trh připraven na akci takových rozměrů, jako je prodej majority v Českém Telecomu?

Ing. Jan Schiesser: Rozhodně ano. v jedné z prvních odpovědí tohoto on-line rozhovoru jsou uvedeny důvody, které zde pouze zopakuji. Zahraniční a domácí investoři jsou schopni bez problémů upsat celý 51% podíl v Českém Telecomu. V prosinci 2003 při prodeji 27% podílu TelSource byla poptávka 2x vyšší než nabídka. Takže lze říci, že technicky šlo 51% podíl prodat již v minulém roce, kdy byly podmínky na akciovém trhu relativně méně příznivé než nyní. Kromě toho stát zakázal managementu ČTel podpořit prodej prezentacemi pro investory. Schopnost investorů upsat 51% podíl, jehož hodnotu odhadujeme při prodeji přes trh na 55-57 miliard korun nesmíte hodnotit průměrnou denní likviditou akcií. Úpis je jednorázovou záležitostí. Pouze pro ilustraci uvádím výsledek prodeje 39% akcií největší polské banky Bank PKO. Stát chtěl původně prodat 30% podíl, ale pro velký zájem investorů se rozhodl prodat 39% akcií. Poptávka ze strany polských občanů (fyzických osob) byla taková, že stát krátil domácí a zahraniční investiční a penzijní fondy. Celková poptávka byla 10x vyšší než nabídka, upisovací cena byla na samém maximu určeného rozpětí a stát získal ekvivalent 56 miliard korun.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 16:57:03Autor: Jarda
Otázka: Na kolik odhadujete likvidační hodnotu Českého Telecomu?

Ing. Jan Schiesser: Odhad likvidační hodnoty ČTel naše společnost nemá, protože scénář likvidace nepovažujeme za smysluplný. Likvidační hodnotu používáme pouze při ocenění společností, které nesplňují předpoklad dlouhodobého fungování (tzv. "going concern"). Český Telecom takovou společností není.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:07:01Autor: ostravak
Otázka: Jaké další podniky, kromě českého telekomu by byli vhodné k privatizace přes trh? Nyní se připravuje prodej Vítkovic, myslíte, že by bylo možné i tuto firmu prodat tímto způsobem? Bylo by to pro region dobré?

Ing. Jan Schiesser: Za zajímavé a vhodné považujeme ČEZ, Českou poštu, ČSA a Českou správu letišť. Protože stát považuje např. ČEZ za strategický podnik, není privatizace většinového podílu přes akcový trh v krátkém období reálná. Nicméně stát by mohl prodejem 17,5% ČEZ získat 29-30 miliard korun. V případě prodeje 49% podílů pak necelých 5 mld. z České pošty, rovněž 5 mld. z ČSA a zhruba 7 miliard z České správy letišť. v případě Vítkovic s ohledem na postavení společnosti a její aktuální situaci není prodej přes trh vhodnou metodou.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:21:09Autor: Ing. Šimon Barek
Otázka: Nesouhlasím s Vámi pane inženýre, že soukromý kapitál řídí podniky lépe. Vezměte si za příklad např. ČEZ, která je velmi dobře řízenou společností, a má v mnoha ohledech lepší výsledky než její zahraniční konkurenti v soukromých rukou.

Ing. Jan Schiesser: Ano, ČEZ je dobře řízenou společností, ale to není zásluha státu, ale lidí v managementu. Já netvrdím, že KAŽDÁ státem vlastněná společnost je špatně řízená, neefektivní a neschopná přežít. Ale v průměru určitě platí, že stát je mnohem horší hospodář než soukromý vlastník. A pro příklady nemusíme chodit daleko - podívejme se na výsledky hospodaření všech českých bank, které byly zprivatizovány. Nebo na výsledky Nové huti po příchodu LNM Holding.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:26:59Autor: L. A.
Otázka: Z Vašich odpovědí je vidět, že máte chuť investovat. Bude se Vaše společnost podílet na privatizaci domácích firem? A podílí se vaše firma na privatizaci zahraničních podniků? Máte s tím již nějšké zkušenosti?

Ing. Jan Schiesser: Pokud se budou privatizovat další společnosti, pak předpokládám, že se ATLANTIK FT zúčastní výběrových řízení na poradce. Je však pravděpodobné, že stát si bud eklást takové podmínky, které budou vyžadovat spolupráci s některou ze zahraničních investičních bank, tzn. vytvoření konsorcia globálního a lokálního poradce. ATLANTIK FT se žádné konkrétní privatizace jako poradce zatím nezúčastnil. Naše společnost však má zkušenosti s prodejem společností soukromých vlastníků a to jak domácím, tak zahraničním investorům. Jako příklad mohu uvést prodej společnosti ČSAD České Budějovice.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:34:02Autor: Ivetka
Otázka: Dobrý den, vláda odložila hlasování o způsobu privatizace ČT, kvůli semináři, kterým Min.financí Sobotka ukáže výhody a nevýhody těchto forem privatizace. Myslíte, že pan Sobotka bude používat stejné argumenty jako Vy? Nebo u něj vidíte názorový rozpor? Pro jakou variantu se vláda rozhodne?

Ing. Jan Schiesser: Doporučení ministerstva financí znám pouze z veřejných zdrojů. Z porovnání argumentů pana Sobotky s našimi názory mohu konstatovat velkou shodu. Proto předpokládáme, že argumenty ministerstva financí budou velmi podobná. Za důležitý považuji také fakt, že prodej přes trh podporuje také vícepremiér pro ekonomiku pan Jahn. To znamená, že dva ministři zodpovědní za ekonomiku a finance se shodují v podpoře prodeje přes trh. Pokud je pravda, že 11 z 18 ministrů podporuje prodej přes trh, pak by mělo být schválení této varianty pouhou formalitou. Skutečnost je ale asi složitější. Ve prospěch přímého prodeje a konkrétních zájemců totiž také také pracují lidé a firmy snažící se ovlivňovat názory spíše v pozadí. Zatím odhaduji poměr sil 60 : 40 ve prospěch prodeje přes akciový trh.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:36:31Autor: M.H.
Otázka: Dobrý den. Jak dlouho je Atlantik na trhu a jaké služby poskytuje?

Ing. Jan Schiesser: ATLANTIK FT působí na trhu již 11 let a poskytuje služby týkajícící se obchodování s cennými papíry na domácícm a zahrnaičních trzích, správu aktiv (asset management), podnikové poradenství a analýzy.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:41:59Autor: Pavla
Otázka: Jak by se realizoval prodej akcii Ctelu ve 2 transich? ovlivnilo by to cenu u druhe transe? jaky by mohl byt casovy interval?

Ing. Jan Schiesser: Prodej ve dvou (nebo více) tranších nepovažuji za vhodný, protože stát by tímto způsobem s velkou pravděpodobností získal nižší cenu. Důvody jsem uvedl v jedné z předchozcíh odpovědí a proto je pouze zopakuji. Časový interval by mohl být 6-12 měsíců od data prodeje první tranše. Podle našeho názoru, by bylo nejlepší prodat celý 51% podíl v jednorázové nabídce. Nemáme obavy, že by nebyl dostatečný zájem investorů (viz. jedna z předchozích odpovědí). Jednorázový prodej zaručuje dosažení vyšší ceny, protože investoři si budou vědomi, že tato nabídka je jediná a jedinečná a nebude se opakovat. To je důležité zvláště z pohledu velkých zahraničních penzijních a investičních fondů, které plánují získat 2-3% podíly. Takový podíl totiž prakticky nelze nakoupit přes akciový trh bez výrazného růstu tržní ceny. Proto by tyto fondy daly vyšší cenové poptávky. Naopak při postupném prodeji - např. 30%, 11% a 10% - si investoři budou vědomi, že za 6 nebo 12 měsíců přijde další nabídka akcií. Jejich ochota dát vyšší cenové nabídky bude menší, než v případě jednorázové nabídky.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:45:12Autor: pan zelený
Otázka: proč tolik bojujete za prodej na trh?

Ing. Jan Schiesser: Protože prodej přes trh přinese větší výnosy státu, není rizikový pro menšinové akcionáře (naše klienty), je důležitá pro rozvoj akciového trhu (jehož jsme součástí) a je jedním z předpokladů pro efektivní penzijní reformu. Pro úplnost pouze uvádím, že ATLANTIK FT není poradcem státu ani žádného soukromého subjektu při privatizaci.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 17:56:15Autor: Martina V.
Otázka: Dobrý den pane Schiessere. Pomůže správné rozhodnutí posílit prestiž a důvěru vládnoucí ČSSD?

Ing. Jan Schiesser: To nedokážu odhadnout, protože si nejsem jistý, do jaké míry je privatizace Českého Telecomu tématem pro potenciální voliče ČSSD. Nicméně v odborných kruzích by koaliční vláda rozhodně získala kladné body. Pokud by chytře využila argumetů podporujících prodej přes trh (např. transparentnost, podpora kolektivního onvestování), pak by mohla získat politické body u voličů, kteří se oritentují v problematice a jsou si vědomi problémů spojených s většinou privatizací českých podniků. Vládě se nabízí také vtáhnout do prodeje přes trh domácnosti tak, jako to udělala polská vláda při prodeji 39% Bank PKO. Akcie byly nabízeny polským občanům se slevou 4% vůči konečné prodejní ceně. V případě držení akcií po dobu minimálně 1 roku získá každý investor - fyzická osoba - prémii 1 akcie zdarma za každých 20 stávajících akcií. Tato nabídka byla extrémně úspěšná.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:01:27Autor: M.I.B.
Otázka: Co udělá Atlantik v případě, že vláda rozhodne o prodeji strategickému zájemci, co uděláte Vy osobně?

Ing. Jan Schiesser: ATLANTIK FT bude rozhodnutí vlády hodnotit negativně z důvodů potenciálně velkých rizik pro menšinové akcionáře (stažení akcií z trhu, nevýhodný odkup, zastavení výplaty dividend, nevýhodný prodej Eurotelu z daňových důvodů) a získání nižšího výnosu pro stát = daňové poplatníky. Negativní hodnocení samozřejmě sdělíme našim domácím a zahraničním klientům. Já osobně se zachovám v souladu s názorem naší společnosti.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:06:22Autor: Karel
Otázka: Proč si myslíte, že by nebylo vhodné využití kombinace. To jest např. přímý prodej 39% a zbytek umístit na kapitálový trh. Při takovém množstí akcií u přímého prodeje by nevznikla kupci povinnost povinného odkupu a přitom by získal značnou kontrolu nad společností.

Ing. Jan Schiesser: Taková kombinace je pouze teoretická a v praxi neuskutečnitelná. Důvodem je skutečnost, že o Český Telecom se zajímají s výjimkou TDC pouze finanční investoři (venture fondy). Tyto venture fondy musí pro ovládnutí společnosti získat min. 90% akcií, což jim umožní nákup firmy na dluh ("leverage buy out opererace, kterou jsem stručně vysvětlil dříve). Nižší než 90% podíl není pro tento typ investorů zajímavý. Předpokládáme, že také TDC má zájem účastnit se privatizace ČTel spolu s finančním ivestorem(y) tak, jako tomu bylo v roce 2002. Tenkrát byla partnerem TDC Deutsche Bank.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:13:46Autor: Jindřich
Otázka: Jaký bude časový harmonogram, pokud se bude ČT privatizovat přes trh?

Ing. Jan Schiesser: Prodej přes trh může být dokončen do 3 měsíců po rozhodnutí vlády. V případě prodeje TelSource byl záměr oznámen 19. října a prodej ukončen 5. prosince 2003. Tak krátký horizont je možný, protože prodej přes trh nevyžaduje výběr vítěze v dvoukolovém výběrovém řízení, přípravu a provedení hloubkové kontroly (due dilligence), schválení Evropskou komisí a ÚOHS z zdlouhavá jednání o konečném znění smlouvy. Všechny výše uvedené kroky musí být provedeny v případě přímého prodeje, což si vyžaduje minimálně 9-12 měsíců.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:15:04Autor: Aleš Weigert
Otázka: Jaké odhadujete výnosy z obou variant prodeje? Co si myslíte o využití získaných peněz, jak se s nimi naloží?

Ing. Jan Schiesser: V případě prodeje přes trh odhaduji privatizační výnos na 54-57 miliard korun. Kromě toho stát bude nadále inkasovat ve formě daně ze zisku a srážkové daně z dividend ročně z ČTel a Eurotelu 3 miliardy korun. Argumenty pro odhad prodejní ceny jsou uvedeny v jedné z předcházejících odpovědí. V případě přímého prodeje nedosáhne prémie za kontrolu 5% a stát tak jednorázově získá 58 miliard korun. Nový vlastník, kterým podle našeho názoru bude finanční investor (nebo konsorcium investorů), však využije k nákupu akcií z velké části bankovní úvěr v objemu cca. 50-70 miliard korun. Tento úvěr musí převést na Český Telecom, k čemuž musí získat 90% akcií. Český Telecom bude schopen uvěr díky silnému cash flow a relativně nízkému zadlužení splatit, ale na úkor zisku a volného cash flow v následujícich 4-5 letech. Stát se tak připraví o zhruba 2,5 miliardky korun ročně na daních. Prodej přes trh je tak po zohlednění daňového výnosu pro stát výhodnější již ve druhém roce. Kromě toho v případě přímého prodeje hrozí státu vysoké riziko, že se nový vlastník vyhne zaplacení 10-15 miliardové daně z prodeje Eurotelu. Finanční investor takovou daň nemůže zaplatit, protože by si tím významně snížil ziskovost celé operace. K takové daňové optimalizaci již v ČR jednou došlo - konkrétně se jednalo o vyvedení 39% podílu v T-Mobile ČR, který vlastní České radiokomunikace, pomocí opce na Kajmanské ostrovy. Na otázku využití jsem již také odpovídal v jedné z předchozích otázek. Teoreticky nejlepší by bylo uložit peníze na zvláštní účet s předem definovaným účelem - nejlépe pro reformu penzijního systému. Druhým v pořadí jsou investice do infrastruktury a vzdělání. V případě infrastruktury - hlavně silnic - však lze efektivně již nyní zapojit soukromý kapitál. Nejhorší možností je samozřejmě získané prostředky postupně "projíst" nebo neefektivně investovat. V rámci vlády již zazněly hlasy pro vázání privatizačních výnosů na zvláštním účtu, což považují za pozitivní signál.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:21:06Autor: Pavel J.
Otázka: Dosažení jaké ceny očekáváte při privatizaci přes burzu, přímo strategickému partnerovi a při kombinaci těchto metod?

Ing. Jan Schiesser: V případě prodeje přes trh odhaduji privatizační výnos na 54-57 miliard korun. Kromě toho stát bude nadále inkasovat ve formě daně ze zisku a srážkové daně z dividend ročně z ČTel a Eurotelu 3 miliardy korun. Argumenty pro odhad prodejní ceny jsou uvedeny v jedné z předcházejících odpovědí. V případě přímého prodeje nedosáhne prémie za kontrolu 5% a stát tak jednorázově získá 58 miliard korun. Nový vlastník, kterým podle našeho názoru bude finanční investor (nebo konsorcium investorů), však využije k nákupu akcií z velké části bankovní úvěr v objemu cca. 50-70 miliard korun. Tento úvěr musí převést na Český Telecom, k čemuž musí získat 90% akcií. Český Telecom bude schopen uvěr díky silnému cash flow a relativně nízkému zadlužení splatit, ale na úkor zisku a volného cash flow v následujícich 4-5 letech. Stát se tak připraví o zhruba 2,5 miliardky korun ročně na daních. Prodej přes trh je tak po zohlednění daňového výnosu pro stát výhodnější již ve druhém roce. Kromě toho v případě přímého prodeje hrozí státu vysoké riziko, že se nový vlastník vyhne zaplacení 10-15 miliardové daně z prodeje Eurotelu. Finanční investor takovou daň nemůže zaplatit, protože by si tím významně snížil ziskovost celé operace. K takové daňové optimalizaci již v ČR jednou došlo - konkrétně se jednalo o vyvedení 39% podílu v T-Mobile ČR, který vlastní České radiokomunikace, pomocí opce na Kajmanské ostrovy. Kombinaci obou metod považuji za nejméně vhodnou variantu, protože ve srovnání s jednoznačným rozhodnutím pro jednu z variant nepřináší žádná pozitiva. Stát přichází o možnost využít současného velmi pozitivního sentimentu na akciových trzích a zároveň dává finančním investorům najevo svoji nerozhodnost a nejistotu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:23:43Autor: Petr V.
Otázka: Jaké jsou výhody a nevýhody privatizace přes trh?

Ing. Jan Schiesser: Hlavními výhodami prodeje přes akciový trh jsou: 1) posílení rozpočtových příjmů; 2) zachování kontroly státu; 3) prokázaný zájem portfoliových investorů; 4) jednoduchost a rychlost; 5) transparentnost a 6) podpora kapitálového trhu, penzijní reformy a IPO (získání kapitálu emisí akcií). Jako nejčastější nevýhody této metody se uvádějí: 1) závislost na vývoji akciového trhu; 2) absence know-how a kapitálu; 3) nerealizování prémie za kontrolu a 4) roztříštěné vlastnictví. Skutečných nevýhod může být v konkrétních případech méně.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:26:38Autor: Simona
Otázka: Dobrý den, jaký vliv na řízení společnosti bude mít prodej ČT přes burzu, nebude na závadu přiliš velké množství drobných akcionářů?

Ing. Jan Schiesser: Podle mého názoru pozitivní. V případě prodeje přes trh se největšími akcionáři stanou velké zahraniční investiční a penzijní fondy spolu s fondy spravujívími prostředky pojišťoven. Tento typ investorů svým chováním velmi připomíná strategické investory, protože mají zájem na dlouhodobém rozvoji firmy, stabilitě a zajímavé dividendové politice. v tomto smyslu definují úkoly pro management firmy. Na tomto principu funguje tisíce firem v Evropě a USA. Například mobilní operátoři Vodafone a Orange nemají žádného majoritního ani strategického majitele a přesto se jedná o úspěšné firmy. Totéž platí také o maďarské OTP Bank, která je pravděpodobně nejlepší bankou v regionu střední Evropy. Druhým faktorem rozhodujícím o úspěchu je kvalita managementu. Přestože v posledním období máme určité výhrady k personálnímu vývoji v obou společnostech, dlouhodobé hospodářské výsledky ČTel a Eurotelu (nízké zadlužení, silné cash flow), rozvážná investiční politika a postavení na trhu dokazují, že vedení obou firem bylo a je velmi kvalitní.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:31:27Autor: Novák P.
Otázka: Prodej přes kapitálový trh povede k výraznému posilování koruny a následně i k problémům s domácím exportem, který v současnosti táhne náš růst. Nebylo by tedy výhodnější prodat Česky Telekom strategickému investorovi, uložit získané prostředky na zvláštní účet ČNB a postupně je převést na koruny a

Ing. Jan Schiesser: Ne, protože prodej přes akciový trh vytváří menší tlak na posílení koruny než přímý prodej a to z několika důvodů: 1) Na úpisu akcií se budou podílet domácí institucionální a drobní investoři a jejich zájem bude podle našeho názoru velký. 2) Zahraniční investoři by nakupovali nejen za nové prostředky, ale také by pravděpodobně snížili svoje korunové investice v jiných titulech. 3) Po rozhodnutí o prodeji přes trh budou velcí zahraniční investoři velmi opatrně nakupovat, aby nepohli s kurzem koruny a nezvýšili si tak pořizovací cenu v EUR nebo USD. Zároveň existují zajišťovací operace (hedging). 4) Jednalo by se o jednorázový vliv, který by velmi rychle odezněl. V prosinci 2003, kdy TelSource prodal svůj 27% podíl v hodnotě 22 miliard korun, koruna prakticky neposílila ani o haléř. Prodej byl oznámena v říjnu - v listopadu kurz posílil o 0,2% (6 haléřů), ale v prosinci oslabil o 1,3% (vlivem měnové krize v Maďarsku). Týden před vlastním úpisem akcií kurz stagnoval v intervalu +0,1% až -0,3 procenta. Přímý prodej potenciálně vytváří vyšší tlaky na posílení koruny, protože finanční investor musí získat pro ovládnutí společnosti a realizaci tzv. "leverage buy out" 90% akcií. Takže ve srovnání s prodejem přes trh musí přes BCPP koupit dalších min. 39% akcií, za které bude platit v korunách! Postupná konverze euro do korun vytváří menší, ale o to dlouhodobější tlak na posilování koruny. Investoři by si byli vědomi, že centrální banka má příliš vysoké rezervy, kterých se bude chtít zbavit při každé vhodné příležitosti.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:31:53Autor: Petr
Otázka: Existuje nějaký dopad na kurz koruny při prodeji strategickému investorovi?

Ing. Jan Schiesser: Přímý prodej potenciálně vytváří vyšší tlaky na posílení koruny než prodej přes trh, protože finanční investor musí získat pro ovládnutí společnosti a realizaci tzv. "leverage buy out" 90% akcií. Takže ve srovnání s prodejem přes trh musí přes BCPP koupit dalších min. 39% akcií, za které bude platit v korunách! Postupná konverze euro do korun vytváří menší, ale o to dlouhodobější tlak na posilování koruny. Investoři by si byli vědomi, že centrální banka má příliš vysoké rezervy, kterých se bude chtít zbavit při každé vhodné příležitosti.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:37:55Autor: Bořek K.
Otázka: Dobrý den pane Schiessere, která metoda dává menší prostor pro úplatky? Čeští politici se určitě z minima příležitostí budou snažit o maximální obohacení vlastní kapsy. Jim bude úplně jedno,která z těchto metod je lepší pro stát...

Ing. Jan Schiesser: Prodej přes kapitálový trh nedává žádný prostor pro úplatky. Privatizační poradce je znám a o úspěchu poptávky jednotlivých investorů bude rozhodovat nabídnutá cena. Naopak v případě přímého prodeje existuje prostor a motivace ovlivnit minimálně výběr investorů do užšího kola. To platí z vláště v případě, že kromě nabídnuté ceny jsou státem zvolena a hodnocena další kritéria postavena na subjektivním rozhodování. Pochyby a podezření provázející prakticky každou českou privatizaci favorizují z pohledu transparentnosti a odstranění motivace uplácet metodu prodeje přes trh.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:40:06Autor: Aleš
Otázka: Jak myslíte, že bude ta tahanice ještě dlouho trvat?

Ing. Jan Schiesser: Za úspěch budu považovat, pokud se vláda jednoznačně rozhodne pro jednu z variant do poloviny prosince. Kombinaci obou metod přitom nepovažuji za rozhodnutí, ale pouze oddálení definitivního verdiktu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:41:01Autor: Anna
Otázka: Můžete mi, prosím, sdělit Váš názor na to, jak to celé dopadne?

Ing. Jan Schiesser: Šance v této chvíli hodnotím na 60 : 40 ve prospěch prodeje přes akciový trh.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:47:55Autor: Dan B.
Otázka: Co by znamenalo vitezstvi financniho investora pro zakazniky Eurotelu a Ctelu? byla by spolecnost rozdelena? jak? neohrozilo by to fungovani spolecnosti? melo by to prinos pro zakaznika?

Ing. Jan Schiesser: Metoda přímého prodeje bude znamenat příchod finančního investora. Podle našeho názoru dojde k rychlému prodeji 100% Eurotelu některému z mezinárodních mobilních operátorů. Na Český Telecom bude převeden dluh v objemu 50-70 miliard korun, na jehož splacení bude použita velká část volného cash flow společnosti po dobu 4-5 let. Celkový objem dluhu se zdá být obrovský, ČTel však má nízké zadlužení a silné cash flow. Proto dluh neohrozí existenci společnosti. Neočekávám žádnou dramatickou změnu pro zákazníky ČTel a Eurotelu. Kvalita služeb je dána spíše konkurencí a nastavením podmínek regulátorem. V případě Českého Telecomu lze očekávat snížení investic (ve srovnání s prodejem přes trh), které by teoreticky mohlo znamenat pozdější zavedení nových služeb. Celkově však má ČTel velmi kvalitní a moderní technologie, a proto nelze očekávat žádné zhoršení úrovně služeb.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:56:11Autor: Karel Novotný
Otázka: Pane Schiessere, v případě úspěchu prodeje přes kapitálový trh by byl management odpovědný akcionářům. Myslíte si, že by vydrželo současné vedení? Jak by se volilo nové?

Ing. Jan Schiesser: I v této chvíli je management odpovědný akcionářům - 51% z nich je český stát a 49% menšinový domácí a zahraniční akcionáři. Vedení ČTel - a kterékoliv jiné firmy - je odpovědno všem akcionářům. Jak jsem uvedl v jedné z předešlých odpovědí, velké zahraniční investiční a penzijní fondy si nechají vypracovat na současné vedení názor od finančních poradců, zjistí si hodnocení ze strany konkurence a posoudí dosavadní výsledky. Důležitou roli sehrají také prezentace investorů před vlastním prodejem akcií přes trh. Podle mého názoru je ve vedení obou společností - ČTel a Eurotelu - několik velmi schopných a solidních profesionálů. Na první valné hromadě po prodeji přes trh bude zvoleno nové představenstvo a dozorčí rada. Předpokládáme, že akcionáři budou mít zástupce v dozorčí radě, a představenstvo bude mít výkonnou funkci. Na této valné hromadě může být obměněno složení představenstva. Ke změnám však může dojít i postupně s cílem zachovat kontinuitu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 18:59:23Autor: Rosťa
Otázka: Co by stát udělal se svoji zlatou akcií v případě prodeje přes trh? Má zvláštní práva?

Ing. Jan Schiesser: v případě prodeje přes trh musí být zlatá akcie zbavena svých zvláštních práv, tzn. převedena na standardní akcii. Zlatá akcie v této chvíli umožňuje státu blokovat některá rozhodnutí týkající se struktury společnosti. Obecný trend v rámci Evropské unie je ovšem proti existenci zlatých akcií a Evropská komise nutí vlády členskcýh států rušit zlaté akcie. Hlavním důvodem je fakt, že existence zlaté akcie brání efektivnímu převzetí společnosti.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 19:07:45Autor: Pavel
Otázka: Cílové ceny Ctelu jsou mnohdy výše než je tržní cena. Jaký by mohl byt kurz v horizontu 1 roku při prodeji přes trh? Jak by nakládaly investiční fondy s akciemi Ctelu v případě přímého prodeje? Nehrozilo by riziko výprodeje? Nebo by se čekalo na odkup akcii?

Ing. Jan Schiesser: Cílové ceny akcií ČTel se pohybují nad úrovní 400 korun. ATLANTIK FT odhaduje cílovou cenu pomocí metody diskontovaných cash flow na 485 korun. Díky odstranění rizik plynoucích z přímého prodeje, výše cílových cen a zaostání ceny akcií ČTel za indexem PX-50 očekáváme růst ceny nad úroveň 400 korun. ========= Děkuji za Vaše otázky. Musím přiznat, že zájem o privatizaci přes kapitálový trh a aktuálně o Český Telecom mně velmi překvapil. Věřím, že se v budoucnu opět setkáme ať při diskusi o privatizaci dalších společností nebo nad jiným tématem. S pozdravem, Jan Schiesser. e-mail: [email protected] Velké zahraniční investiční fondy by pravděpodobně spíše vyčkávaly. Další část investorů by se však rozhodla s ohledem na rizika a nejistoty akcie prodat. Nízký zájem kupujících by velmi pravděpodobně vedl k poměrně výraznému poklesu cen pod úroveň 300 korun, kde by se trh stabilizoval a vyčkával na odkup. Další vývoj by závisel na cílech a postupu nového většinového vlastníka. Důležitou roli by měla také Komise pro cenné papíry při schvalování ceny povinného odkupu.

Odpovězeno: 18. 11. 2004 19:09:38Autor: Petr
Otázka: Má otázka bude souviset s tématem jen omezeně. Zajímal by mě váš názor (návrh) na ideální penzijní systém. Všude se mluví o penzijních fondech jako o spasitelích. Přesto i tyto fondy budou muset být naplňovány omezenou skupinou ekonomicky aktivních, aby mohly dostát svým závazkům na výplatu penzí. A

Ing. Jan Schiesser: Tato otázka je opravdu mimo dnešní téma. Kontaktujte mně prosím prostřednictvím e-mailu [email protected]. Na vaši otázku se Vám pokusím odpovědět spolu s kolegy. Děkuji za pochopení.