O bankovních poplatcích v českých bankách toho už bylo napsáno dost. Jak si ale stojí naše bankovní ústavy v porovnání s těmi evropskými?
Minulý týden zveřejnila americká poradenská firma Boston Consulting Group cenovou studii, ve které porovnávala výše poplatků 42 bank v Česku a pěti dalších okolních států (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo a Rakousko).
Výsledky jen potvrdily všeobecně očekávanou skutečnost, a to že poplatky za bankovní služby v Česku jsou vyšší, než je obvyklé v okolních zemích střední Evropy a jsou srovnatelné se zeměmi západní Evropy. Rovněž ale i kvalita bankovních služeb byla přirovnána k úrovni, kterou nabízí bankovní domy v západní části Evropy.
Studie se zaměřila na výzkum dvou rozdílných skupin klientů. První zkoumanou skupinou byli konzervativnější klienti důchodového věku, kteří preferují tradiční kanály komunikace s bankou (obsluha na přepážce). Druhou skupinu tvořila mladší generace nadprůměrně vydělávajících klientů, kteří naopak dávají přednost modernímu způsobu komunikace (telefonické a internetové bankovnictví).
Rozdíly
Výše poplatků v České republice přesahuje poplatky účtované ve všech okolních zemích. Výjimku tvoří jen německé a rakouské banky, které požadují po svých klientech vyšší základní měsíční bankovní poplatky, než je tomu u nás. Základní služby vyjádřené v korunách stojí klienta v ČR ročně průměrně 1 980 Kč, v Německu činí 2 670 Kč a v Rakousku 2 880 Kč (při přepočtu byl brán v úvahu měnový kurz 30 Kč / 1 eur ). Dražší jsou ale u nás poplatky za jednotlivé bankovní operace, jako například výběr z bankomatu či zadání příkazu k úhradě.Rozdíly byly zjištěny i v poplatcích za provedené výběry z bankomatu. Zatímco v naší republice se ceny těchto služeb pohybují v průměru okolo šesti korun, v Německu, Rakousku a Polsku jsou tyto operace poskytovány zdarma. Slovenské banky si účtují za výběry z bankomatů poloviční poplatky než je tomu u nás.
Proč je u nás dráž?
Nadsazenost výše bankovních poplatků v České republice si ekonomové vysvětlují nedostatečnou konkurencí v našem bankovním sektoru. V Česku totiž stále dominují tři velké bankovní domy (ČS, KB, ČSOB), které ovládají zhruba dvě třetiny trhu. V ostatních zkoumaných zemích je konkurence ostřejší.Na druhou stranu nelze opomíjet ani podstatnou skutečnost, že české banky oproti bankám zahraničním vydělávají méně na úrocích.
Bankovní sektor v ČR vykazoval ke konci minulého roku (31. 12. 2003) úrokový zisk ve výši 53 772 mil. Kč, zisk z poplatků a provizí 26 305 mil. Kč a celkový čistý zisk činil 30 038 mil. Kč.
Následující grafy ukazují srovnání výše bankovních poplatků u obou zkoumaných cílových skupin. Pro konzervativní klienty byly ve studii brány v úvahu tyto transakce: dva hotovostní výběry na pobočce po 80 euro, jeden hotovostní vklad na pobočce ve výši 120 euro, jedna tuzemská platba za 60 euro, jeden trvalý příkaz za 45 eur a dva výpisy z účtu. Měsíční poplatky aktivních mladých klientů zahrnovaly jeden hotovostní vklad ve výši 1 200 euro, 8 tuzemských převodů po 40 euro, tři inkasní platby po 40 euro a průměrné výběry z bankomatů za 100 euro.
Zdroj: HN, BCG.
Zdroj: HN, BCG.
Nutno upozornit, že studie disponují jistými slabinami, mezi které patří třeba skutečnost, že srovnávané produkty a služby nejsou zcela identické, srovnání nezahrnovalo připsané a placené úroky a nereprezentovalo celý trh, ale bralo v úvahu jen dvě výše zmíněné skupiny klientů.
Zajímavá je situace ve Velké Británii a USA. Tam banky zvolily zcela odlišnou poplatkovou politiku. Zatímco jejich poplatky za služby jsou na relativně nízké úrovni, pokuty za nedodržování termínů jsou mnohonásobně vyšší. Z psychologického hlediska jsou však klienti poslušnější a ochotnější zaplatit sankce, nežli poplatky za služby. V České republice dosahuje výše placených pokut sotva 20 % z celkových bankovních poplatků. VB a USA vykazují skoro 50 procentní poměr.
Stejně jako u nás i ve světě existuje poplatková politika nutící klienty využívat služeb přímého bankovnictví. Ve všech zemích se bankéři snaží "vyhnat" klienty od přepážek a operace, které lze uskutečnit některým z kanálů přímého bankovnictví, vykonávat těmito moderními způsoby komunikace.
Snížení úrovně poplatků v naší zemi lze očekávat až s příchodem větší konkurence do tuzemského bankovního sektoru. Tuto situaci však lze pravděpodobně očekávat již v blízké době v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie a tím pádem i otevření se zahraničním trhům.