Stejně jako v předchozích dnech se odpolední kurz koruny příliš neliší od ranních hodnot. Velmi mírné oslabení o přibližně 3 haléře bylo dáno tím, že se po nižší než očekávané spotřebitelské inflaci výrazně zvýšila pravděpodobnost snížení úrokových sazeb. Oslabení bylo ale jen mírné, protože snížení sazeb o 25 až 50 bazických bodů je v kurzu již z velké části zakomponováno. Pro nejbližší obchodování bude podstatné, jak bude ve své zprávě hodnotit českou republiku Evropská komise. Ta pravděpodobně opět kladně ohodnotí Slovinsko a ČR postaví kamsi do prostřed pelotonu uchazečů o vstup do EU. Při hodnocení musí komise jednotlivým ukazatelům přiřadit určitou váhu, aby mohla zemi oznámkovat. Obáváme se, že právě nastavení těchto vah nebude pro ČR ideální a podkapitalizované Slovinsko nás tak předčí. Střed pelotonu by však neměl být pro korunu příliš negativní zprávou, protože je velmi pravděpodobné, že i přes to se ČR stane členem Unie již v roce 2004. Dnešní sada makroekonomických statistik nám potvrdila, že dopad ničivých srpnových povodní na ekonomiku byl daleko nižší, než se v prvních dnech katastrofy obecně předpokládalo. Ceny potraviny, u nichž díky výraznému postižení zemědělců hrozilo nejvyšší riziko růstu, však paradoxně klesaly. Nejvíce přitom spotřebitelé ušetřili na bramborách (4,8%) a zelenině (2,9%). V cenách se projevila sezónnost i přes povodně, což potvrzuje vysokou otevřenost ekonomiky, když pravděpodobně nebyl problém potraviny dovézt. Celkově tak meziměsíční inflace poklesla o půl procenta, čímž výrazně vzrostla pravděpodobnost snížení úrokových sazeb. Tu mimo jiné zvýšil i zápis z jednání bankovní rady, kde ještě i bez znalosti dopadu povodní jeden člen rady navrhoval snížení sazeb o 25 bodů. Povodně se výrazně negativně zatím ještě neprojevily ani v nezaměstnanosti. Ta totiž zůstala v září nezměněna na 9,4%. K mírnému zhoršení zde však dochází, což je vidět na tom, že počet uchazečů o jedno pracovní místo za poslední měsíc vzrostl z 9,6 na 10,2 osob. V nejbližších měsících nás přitom čeká další růst. Vrcholu by měla nezaměstnanost dosáhnout až v lednu, kdy překročí psychologickou úroveň 10%. Nejvyšší daň si tak zatím vybraly povodně na růstu stavení výroby, kde došlo k poklesu o 4,9%. Je pravda, že díky zpomalující ekonomice by stavební výroba klesla i bez povodní, ale pokles by byl dramaticky nižší. V delším období však stavební průmysl na povodních vydělá s tím, jak bude třeba vodou poškozené budovy rekonstruovat. Boom by však měl díky nedostatku ihned volných prostředků nastat až na jaře roku 2003.