Nezaměstnanost v České republice je velkým problémem. Ač naše ekonomika rychle roste, nezaměstnaných neubývá. Kdo nezaměstnanost vyřeší? Záleží na každém z nás nebo to zařídí vláda a její opatření? Víte jak si legálně přivydělat bez ztráty podpory až 3 785,- Kč?

Nyní před volbami se strany předhánějí ve slibech, kdo sníží nezaměstnanost více. V případě vítězství jak levicových, tak i pravicových stran se můžeme údajně těšit na poloviční nezaměstnanost oproti současnosti. Je nám tedy slibováno, že za 4 roky bude nezaměstnanost v ČR na pouhých 5 %! Je to vůbec reálné? Nebo se opět jedná o neopodstatněné sliby, jako před minulými volbami?

Míra nezaměstnanosti v ČR činila ke konci roku 2005 8,9 % tj. bezmála 490 000 lidí. Ve srovnání s okolními zeměmi si nevedeme špatně, nicméně výrazně negativním jevem je zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Výrazně se tak prohlubuje závislost lidí na státu, sociálních dávkách a pomoci, zatímco vlastní iniciativa a motivace se vytrácí.

Až na konci volebního období si vláda uvědomila, že je třeba s rostoucí dlouhodobou nezaměstnaností účinně řešit. Jak?

Pomohou brigády snížit nezaměstnanost?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo projekt, který má pomoci snížit vysokou míru nezaměstnanosti především mezi dlouhodobě nezaměstnanými lidmi. Smyslem projektu je možnost přivydělat si krátkodobou brigádou, zprostředkovanou úřadem práce, bez ztráty podpory až polovinu minimální mzdy tedy 3 785,- Kč hrubého měsíčně. Tato částka umožní dlouhodobě nezaměstnaným výrazně zvýšit svůj příjem.

Největším problémem je, že dlouhodobě nezaměstnaní lidé nemají práci déle než 2 a více let. Tím ztrácejí základní pracovní návyky, vytvářejí si absolutní závislost na sociálních dávkách a ztrácejí jakoukoliv iniciativu a motivaci si práci hledat. Vytváří se tak sociální past do které spadnou nejen dlouhodobě nezaměstnaní, ale následně i jejich děti, kteří jsou způsobem života svých rodičů silně ovlivněny.

Vyplatí se firmám zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané?

Dle projektu je hodnota krátkodobé práce nezaměstnaného stanovena na 50,- Kč čistého. Pokud zaměstnavatel potřebuje rychle a krátkodobě zaměstnat pracovníka, nabídne nekvalifikované pracovní místo úřadu práce. Pracovní úřad mu následně prodá poukázky, které plní úlohu jako běžné stravenky. Tyto poukázky budou vydávány v hodnotě jedné hodiny práce, tedy právě zmíněných 50,- Kč. Zaměstnavatel těmito poukázkami bude brigádníky odměňovat podle hodin, které u něj odpracovali. Následně tyto poukázky odevzdá brigádník na úřadu práce, který mu v jejich nominální hodnotě zašle do 10 dnů peníze. Výraznou motivací pro firmy bude i fakt, že brigádníkům nebudou platit celou mzdu. 20 % z odměny brigádníka totiž uhradí přímo úřad práce.

Poloviční úvazky: šance pro nezaměstnané?

Dalším z oznámených opatření na snížení nezaměstnanosti je projekt polovičních úvazků. V České republice pracuje na částečné úvazky (méně než 40 hodin týdně) pouze 3 % Čechů. Ve vyspělých zemích EU je přitom tento podíl až 17 %. Nižší úvazky jsou přitom výhodné pro některé skupiny obyvatel. Např. ženy v domácnosti, tělesně postižení apod. Smyslem projektu je zvýšení nabídky a počtu zaměstnání na kratší úvazky tak, aby je mohlo využívat více lidí. Zaměstnaní lidé, kteří si zkrátí svůj pracovní úvazek na polovinu a k tomu budou pracovat v neziskové organizaci, zemědělství nebo se budou vzdělávat, dostanou od státu příspěvek ve výši až 2 000,- Kč. V důsledku častějšího využívání částečných úvazků by se dle názoru vlády mělo uvolnit více pracovních míst na plný úvazek a celkově zvýšit nabídka všech pracovních míst. O účinnosti opatření lze zatím pouze spekulovat.

Jsme na správné cestě?

Snahu vlády a přijetí některých kroků k řešení a snížení nezaměstnanosti lze jistě pochválit. Nicméně o jejich výrazné účinnosti můžeme pochybovat. Již mnohé zkušenosti ukázali, že vysoká a neklesající nezaměstnanost v ČR není způsobena pouze nedostatkem pracovních příležitostí, ale především absencí motivace a snahy, která je podpořena výší a dostupností nejrůznějších sociálních dávek a podpor. To způsobuje neochotu nekvalifikovaných zaměstnanců pracovat za nižší mzdu, protože i bez práce mají relativně dostačující příjem ze sociálních dávek či souběžné práce na černo.I při růstu HDP o 5 %, tak nezaměstnanost výrazněji neklesá, což je varující. Další změny v této oblasti se však do voleb již nečekají.