Představte si, že si koupíte koláč a z toho koláče vám někdo kus ukousne. Přesně tak to chodí s naší mzdou každý měsíc. Vyděláme si nějakou sumu a stát si z ní kus odřízne na daních. I když se nám o zálohy většinou stará mzdová účtárna, měli bychom vědět, na co máme nebo nemáme nárok. Každý totiž může udělat chybu, a to i svědomitá účetní. Proto i v tomto případě platí: Důvěřuj, ale prověřuj! Bráníme tak nejen své peníze, ale i naši duševní rovnováhu. Spory a hádky o peníze totiž nikomu na pohodě nepřidají. Zálohy na daň z příjmu platí zaměstnanci měsíčně. Každý z nás by měl na své mzdové účtárně podepsat tzv. prohlášení k dani. To nám umožňuje, abychom zálohy na daň platili už bez nezdanitelných a odpočitatelných částek. Pokud byste takové prohlášení nepodepsali, o peníze sice nepřijdete, ale celá daňová mašinérie se pro vás zkomplikuje. Zaměstnavatel vám totiž bude strhávat ze mzdy vyšší zálohu (i s nezdanitelnými částkami). Záloha potom dělá přinejmenším pětinu z toho, co jste si vydělali. Pokud máte více zaměstnavatelů, prohlášení podepisujete jen u jednoho z nich. Z jaké částky se vypočítává záloha na daň? Jak vysoké budeme každý měsíc platit zálohy se vypočítává z tzv. zdanitelné mzdy, ze které platíme určité procento. Její výši dostaneme po odečtení příspěvku na sociální a zdravotní pojištění od hrubé mzdy a nezdanitelných a odpočitatelných položek od daňového základu. Výška záloh se tedy vypočítává až z tzv. zdanitelné mzdy a ne z hrubé mzdy. able border="3" width="100%" bordercolor="#000080">

hrubá mzda - sociální a zdravotní pojištění = základ daně - nezdanitelná část daně a odpočitatelné položky = zdanitelná mzda Co si můžeme odpočítat ze zálohy daně? Ze zálohy si každý měsíc odečítáme u nezdanitelných a odpočitatelných položek částku, která spadá na jeden měsíc, tedy jednu dvanáctinu sumy na celý rok. Odpočítávat si můžeme částky, které může využít každý daňový poplatník, částky na vyživované děti, na studenty, na invalidního důchodce, zdravotně postiženého a také na úroky z hypotéky nebo stavebního spoření. Dvanáctinu této sumy na celý rok si můžeme odečíst v každém měsíci, ve kterém na úlevu máme nárok. Pokud např. čekáte přírůstek do rodiny, na vyživované dítě si ze zálohy můžete odpočítávat už v měsíci, kdy se narodí. Stejný případ jsou i vaše věčně studující a nestudující děti. Jestli se vaše ratolest rozhodne prodloužit si mládí a vrátit se do školy (nejdéle do 26 let), můžete si díky jejímu studiu snížit zálohu už v měsíci, kdy znovu zasedne do školních lavic. Mzdová účtárna po vás bude samozřejmě chtít potvrzení o tom, že vaše dítě chodí do školy. Co když jsem nepodepsal prohlášení k dani? U našeho hlavního zaměstnavatele bychom tedy měli podepsat prohlášení k dani. Máme na to čas do 15. února následujícího roku. Když to neuděláme, účetní nám ze záloh nemůže strhávat nezdanitelné a odpočitatelné částky. V takovém případě musíme do 31. března následujícího roku podat daňové přiznání, ve kterém si nezdanitelné a odpočitatelné částky odečteme za celý rok. Potom navíc žádáme o vrácení přeplatku. Tím, že z jakýchkoli důvodů nepodepíšeme včas prohlášení k dani, si přiděláváme jednak zbytečné papírování, jednak dobrovolně půjčujeme na rok peníze do státní kasy. Tím naše peníze pracují pro státní rozpočet a ne pro nás. Osoby samostatně výdělečně činné neplatí zálohy každý měsíc. Buď zálohy neplatí vůbec, nebo jen pololetně nebo čtvrtletně.